Účel světí prostředky – právě takové motto by mohlo doprovázet návrh Ruska na zavedení nové nadnárodní rezervní měny. Ruský návrh, představený jako součást reformy světového finančního systému před jednáním zemí G 20, podpořila i Čína. Jinak ale byla odezva pouze zdvořilá. Myšlenka však nezapadla. Hned 10. dubna pokračovaly obě země v jednání a o možnostech umělé světové měny tak pravděpodobně ještě uslyšíme.
Není náhodou, že iniciátory měnové revoluce jsou právě Rusko a Čína. Obě země v minulosti úspěšně akumulovaly dolarové měnové rezervy. Rusko vývozem ropy, Čína vývozem zboží. A obě země dnes mají zájem na ochraně před rozkolísaným dolarem v době světové krize. „Dolar umazává bohatství národů,“ zní dnes z Východu.
Je to ale paradox – v období prosperity Rusko s podobným návrhem nepřišlo a Čína návrhy na odpoutání své měny od dolaru dokonce do roku 2005 odmítala. Myšlenka vytvoření nadnárodní měny tak přichází ve chvíli, kdy se spíše hodí oběma zemím, než jako systémové řešení pro nemocnou světovou ekonomiku. I když je samotný záměr diverzifikace měnových rezerv pomocí umělé měny lákavý, má svá vážná úskalí.
Především je to otázka důvěry. Ta existuje na horizontální a vertikální úrovni. Horizontální důvěra se projevuje opakováním chování a identitou. Pokud ostatní danou měnu akceptují, je přirozené tak činit rovněž. Identita pak vymezuje skupinu používající určitou měnu na „my“ a „ti druzí“. Vertikální důvěra určuje vztah vůči penězům z pohledu důvěryhodnosti institucí, které oběh měny zajišťují a garantují její stabilitu. Budování důvěry v jakoukoli měnu vyžaduje hospodářské a institucionální úsilí, které je striktně a pečlivě střeženo.
V současnosti se většina objemu peněz váže na tři klíčové měny: dolar, euro a jen. I kdyby byla nadnárodní měna formována z těchto tří klíčových měn, chyběla by jí celosvětová důvěra. A to na obou uvedených úrovních. Žádná umělá měna to v minulosti nedotáhla dál než na účetní jednotku.
U existujících měn podle všeho zůstaneme i nadále. Lépe totiž reprezentují hospodářskou výkonnost ekonomik, byť je dočasně krizí pošramocena. Představa rychlého zavedení umělé nadnárodní měny je spíše melancholickou dumkou z širých východních plání než reálným prostředkem na hospodářské neduhy světa. Může ale být i předzvěstí hospodářského nátlaku.
Autor je profesor ekonomie v CERGE-EI.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
