Studená Evropa

Před třemi týdny se ve vlnách Středozemního moře vznášeli živí lidé. Tři dny a noci se 27 afrických emigrantů křečovitě drželo rybářských sítí na otevřeném moři mezi Libyí a Maltou, zatímco se obě země dohadovaly, která z nich je povinna Afričany mířící nelegálně do Evropy vylovit. Trosečníky nakonec zachránila italská loď.

Příběh je první epizodou očekávané tragédie. Evropu s nástupem léta čeká další příval uprchlíků na přeplněných a rozpadajících se lodích. Vloni jich připlulo jen na Kanárské ostrovy třicet tisíc, počet mrtvých se odhaduje na pět až šest tisíc.

Evropská unie zřídila před dvěma lety agenturu Frontex, jejíž lidé by měli kromě jiného hlídkovat u jižních břehů Evropy, uprchlíky zachraňovat a pokud možno vracet zpět. Agentura však nemá přidělen dostatek prostředků. Místo toho jí jednotlivé země slíbily dodat 115 lodí, 25 vrtulníků a 23 letadel. Hlídky měly začít tento týden, zatím však budou velmi omezené. Evropské státy dodaly pouze 20 lodí a 4 helikoptéry.

Komisař Frattiny proto minulý týden v Bruselu jednotlivé ministry vnitra ostře kritizoval, označil tisíce utopených emigrantů za evropské selhání a nabádal k solidaritě. Těžko říct, jestli uspěje. Další výzva téhož komisaře, aby se sedmadvacítka podělila o již legalizované azylanty, se setkala s nepochopením. Okamžitě ji odmítla i Česká republika.

Beznadějná ETA

Poslední teroristická skupina v Evropě, která se neohání Koránem, ale nacionalismem, ukončila příměří. Baskická ETA vyhlásila klid zbraní před patnácti měsíci, stihla jej ale v jeho průběhu porušit dvaceti třemi drobným útoky a jedním velkým atentátem vloni v prosinci. Socialistická vláda Josého Zapatera s teroristy až do prosincového atentátu vedla jednání, během nichž ETA vznášela politické požadavky. Premiér Zapatero ve španělských médiích prohlásil, že se cítil povinen pokusit se o ukončení násilí prostřednictvím vyjednávání. Nyní se zdá, že neuspěl.

Zapatero nastupoval k moci po atentátech na madridské metro v březnu 2003 a „měkká“ taktika vyjednávání byla poznávacím znamením jeho nového stylu. Tento přístup k baskickým separatistům však rozštěpil španělskou společnost jako nikdy předtím. Opoziční lidovci jakékoliv vyjednávání s teroristy odmítali, vládu tvrdě kritizovali a pořádali mnohatisícové demonstrace. Mírná většina Španělů se Zapaterovým postupem zpočátku sympatizovala, po prosincovém atentátu se ale nálada změnila.

Nyní Zapatero obviňuje teroristy ze zmaření příležitosti a nabízí vůdci opozice Manuelu Rajoyovi jednání. Lidovci, kteří dříve několikrát na příměří s ETA přistoupili, ale žádají od socialistů jednoznačné záruky, že ve Španělsku se už s teroristy vyjednávat nebude.

M. Pilátová je hispanistka.