Co se inspirovat německým filmem?

Snímky z německy hovořících zemí se v českých kinech příliš často nepromítají. V Německu, Rakousku a Švýcarsku se přitom momentálně točí velmi pozoruhodné věci.

Reflektují své současné, řekněme společenské problémy, ale zajímají se i o vzdálenější destinace, v neposlední řadě také o své sousedy. Festival německy mluvených filmů Der Film, jehož první ročník proběhl před čtrnácti dny v pražských artových kinech, tedy vznikl právě včas.

Německý film řešil dlouhou dobu podstatný problém: nedařilo se mu navázat na úspěšná sedmdesátá léta, reprezentovaná trojicí velmi silných a ve světě uznávaných autorů Herzog, Fassbinder, Wenders. Ti točili v době, kdy tamní kinematografii finančně výrazně dotoval stát, takže si mohli dovolit točit formálně i obsahově radikální filmy. Navíc atmosféra tehdejší doby nahrávala hlubší reflexi pro Němce klíčových témat, jakými jsou rasismus či pocit kolektivní viny. Tady se nabízí analogie k české kinematografii, kterou podobné podmínky v šedesátých letech dostaly do popředí zájmu světové kinematografie.

V současnosti je německý film opět štědře dotován a to nejen spolkovými, ale i zemskými orgány státní správy, soukromými nadacemi, televizními společnostmi a velkými firmami. Co tato zdravá situace dělá s tvůrci? Přináší jim klid, finanční zázemí a možnost točit o zdánlivě nediváckých tématech. Krize je, zdá se, překonána.

Pokud bychom za měřítko mezinárodního úspěchu brali výsledky jednotlivých filmů na…