Drsná píseň o ropovodu

Do českých kin vstoupil krátce po začátku nového roku dokumentární film Martina Marečka Zdroj. Diváci ho měli možnost vidět již na loňském festivalu Jeden svět, na Ekofilmu nebo třeba na festivalu v Jihlavě. Všude byl nadšeně přijat a odnesl si řadu cen. Film, který se odehrává v Ázerbájdžánu a mapuje stavbu nového ropovodu, totiž ukazuje problém naší závislosti na „černém zlatě“ nejen z pohledu lidských práv a ekologie, ale vypovídá hodně i o ekonomické struktuře naší společnosti. V českém prostředí je málo dokumentů, které mají takový přesah. A je tu ještě méně dokumentaristů, kterým stojí za to natáčet angažované filmy.

Ropná kolonie

Pojem angažovaný film je u nás bohužel velmi zprofanovaný, a proto se tu politické filmy skoro vůbec netočí. Zatímco na pultech všech knihkupectví můžete nalézt zpovědi lidí typu Radovana Krejčíře a politická špína se propírá v médiích často bulvárním způsobem, na film o politické situaci u nás, o hospodářských kauzách nebo o ekologických tématech jen tak nenarazíte. Angažovanost přitom není nic pejorativního, vyjadřovat svůj názor na politicko-ekonomické problémy prostřednictvím filmu je ve světě úplně normální.

Při sledování Marečkových záběrů z totalitárního Ázerbájdžánu člověka zamrazí. Místní politická reprezentace je zkorumpovaná, občané nemají zajištěna ani základní vlastnická, natož politická práva, jsou tedy…