0:00
0:00
Scéna1. 1. 20063 minuty

Co se děje ve světě

Jen málokde na východě se stalo, že by budova symbolizující komunistickou totalitu byla po pádu železné opony zbořena a na jejím místě vyrostla kopie zámečku, který tu stával kdysi.

Astronaut
Fotografie: Zbourat, nebo ne? Otázka, která rozděluje společnost. Foto Profimedia.cz Autor: Respekt

Jen málokde na východě se stalo, že by budova symbolizující komunistickou totalitu byla po pádu železné opony zbořena a na jejím místě vyrostla kopie zámečku, který tu stával kdysi. Na podobnou rošádu se právě chystá Berlín a ne všem je to po chuti.

Secesní zámeček na začátku hlavního berlínského bulváru Unter den Linden přežil bombardování druhé světové války relativně ve zdraví, přesto jej v roce 1950 čekala demolice. Důvod byl politický: stavba tehdejšímu politbyru příliš symbolizovala pruskou éru, zavrženou část vlastní historie. Čtvrt století pak na ploše velikosti 27 fotbalových hřišť mašírovaly vojenské přehlídky, než se začalo stavět znovu. Obrovská budova ve funkcionalistickém stylu dostala název Palác republiky a až do pádu zdi v ní fungoval parlament a národní komora NDR. Právě tady bylo přijato v srpnu 1990 defilé o připojení východní části Německa k západní.

Již měsíc poté však stavbě poprvé zazvonila hrana: specialisté v jejích zdech naměřili nebezpečné množství azbestu a rozhodli o jejím uzavření. Sanace se protáhla až do roku 2003 a zbyla po ní jen hrubá stavba a klíčová otázka, co s palácem teď? Německá vláda si už krátce předtím nechala od mezinárodní komise vypracovat expertizu. Doporučení znělo jasně: palác zbourat a na jeho místě postavit novostavbu s fasádou někdejšího zámečku, jež by pojala tři stávající muzea v odlehlých částech Berlína, vědecké sbírky Humboldtovy…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc