
Nedávno ohlášené úsilí Paroubkova kabinetu přesvědčit „starou“ evropskou dvanáctku, aby otevřela Čechům svůj pracovní trh, přitáhlo pozornost i na jiná omezení, kterými Evropa před rozšířením demonstrovala svůj strach z neznámého. V Česku tyto obavy symbolizuje zákon zakazující „cizincům“ z jiných zemí EU nakupovat až do roku 2011 zdejší nemovitosti a zemědělskou půdu. S návrhem přišel před čtyřmi lety ministr zahraničí Jan Kavan a získal podporu představitelů všech politických stran. Argumentace pro výjimku byla především ekonomická – že totiž bohatší zahraniční sousedé přeplatí v nákupu zdejších domů české zájemce. Ale padly taky ideové námitky: „Prodej půdy Němcům znamená pro Čechy psychologický problém,“ prohlásil stínový šéf diplomacie Jan Zahradil (ODS).
Od vstupu do Unie uplynul rok a půl a od citovaných výroků nás dělí moře času. Mají tedy české úřady k dispozici studii, která by zdůvodňovala potřebu dál bránit „naši“ půdu před obrovským zájmem bohatých cizáků? Odpověď zní ne. Ani finance, ani zahraničí či zemědělství – svého času hlavní aktéři ve hře o výjimku – problém už nijak nesledují a neuvažují o něm. „Ale pořád si myslíme, že by po vpuštění cizího kapitálu nebylo možné jisté změny vrátit zpět,“ říká Jiří Felčárek z odboru komunikace ministerstva zemědělství.
Stejnou, jenomže dvouletou výjimku ohledně…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu