Proč se vědci bouří

Základy mrakodrapu české vědy se otřásají pod atentátem připomínajícím americké 11. září. Alespoň podle Rady vysokých škol. Její členové tímto příměrem zareagovali na prosincovou zprávu ministryně Buzkové, že ústavům, které neprošly dohodnutým testem kvality, letos její úřad nedá peníze na výzkum. Zatímco ale kritici mluví o likvidaci zdejší vědy, jiné hlasy naopak volají bravo: konečně máme měřítko, jak zjistit, kdo tady v branži za něco stojí, a koho se tudíž vyplatí podporovat. Otázka zní, na čí straně je pravda.

Pozor, bude to bolet

Když úřad Petry Buzkové loni vyzval vysoké školy, aby si připravily výzkumné záměry na příští roky, přistoupili k tomu vědci tak, jak byli po léta zvyklí: sepsali projekty, odeslali je a čekali na požadované peníze. Takový totiž byl až dosud zaběhaný scénář: bez ohledu na výsledky dával stát nějaké peníze „na vědu“ všem školám.

Tentokrát však nastala změna. Ministerstvo naplnilo dva roky starý zákon, podrobilo záměry analýze domácích i zahraničních oponentů a jejími závěry se pak i řídilo při porcování peněz. Díky tomu, že kabinet dal vysokým školám letos na vědeckou práci o miliardu více než loni (celkem skoro 2 a půl miliardy korun), mohou se žadatelé v nejlépe hodnocených kategoriích A a B těšit zprávou, že dostanou výrazně více peněz než dříve, ti s hodnocením C a D – což je zhruba polovina z celkových 270 žadatelů – však nedostanou nic.

Tak nekompromisní řez vyvolal okamžitě…