Co se děje ve světě
„Žádné umění bez opojení.“ Tato teze Jeana Dubuffeta, pravděpodobně nejvýznamnějšího francouzského umělce druhé poloviny 20. století, zdobí vstup výstavy Dubuffet a art brut v düsseldorfském Kunstpalastu. Její kurátor, ředitel muzea Jean-Hubert Martin je etnolog a nekonvenční historik umění, který jako jeden z mála neuznává bariéry mezi uměním Západu a třetího světa, mezi etablovanou modernou a tvorbou autodidaktů.
„Žádné umění bez opojení.“ Tato teze Jeana Dubuffeta, pravděpodobně nejvýznamnějšího francouzského umělce druhé poloviny 20. století, zdobí vstup výstavy Dubuffet a art brut v düsseldorfském Kunstpalastu. Její kurátor, ředitel muzea Jean-Hubert Martin je etnolog a nekonvenční historik umění, který jako jeden z mála neuznává bariéry mezi uměním Západu a třetího světa, mezi etablovanou modernou a tvorbou autodidaktů.
Samouk a obchodník s vínem Jean Dubuffet (1901–1985) začal malovat až ve svých 42 letech, již od mládí se ale zajímal o tvorbu duševně chorých. Inspirován sbírkou heidelberského psychiatra a kunsthistorika Hanse Prinzhorna a jeho knihou Umělecká tvorba duševně chorých (1922) založil spolu s André Bretonem v roce 1948 spolek Compagnie L´Art brut, který organizoval výstavy a vydával monografie těchto umělců.
Dubuffetovy obrazy a objekty zařazuje kurátor současné výstavy do kontextu, z něhož vyšly – jsou konfrontovány s 330 uměleckými artefakty syrového umění autodidaktů a společenských outsiderů tvořících z hlubokého vnitřního nutkání. Výběru Dubuffetova díla dominují práce z let 1944–61, kdy jeho umění mělo svou bezprostřední až manickou silou výrazu blízko k tvorbě duševně chorých. Práce autodidaktů prezentuje výstava nejen v širokém výběru, ale i ve vrcholech známých dosud jen z reprodukcí – najdeme zde například tvorbu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu