Vrtěti Tymošenkovou

Jako když se malé dítě spálí o plotnu – oficiální ruská rétorika k ukrajinské krizi nabrala za posledních čtrnáct dní obrat o 180°. Zatímco před volbami se ruský prezident Vladimir Putin dvakrát osobně sešel s promoskevským kandidátem Viktorem Janukovyčem a dal skrze média velmi výrazně najevo, s kým spojuje budoucnost Ukrajiny, po krachu listopadového prezidentského klání, označeného mezinárodními pozorovateli za zfalšované, přišel dramatický obrat.

„Je nepřijatelné, aby se na voliče Ukrajiny vytvářel jakýkoli nátlak a nedal se jim prostor pro svobodnou volbu,“ řekl Putin tento týden během své návštěvy Turecka v reakci na evropskou kritiku zfalšovaných voleb a dodal, že Rusko vždy ctilo zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí té či oné země – Ukrajinu nevyjímaje. Nicméně nejdokonalejší ilustraci postoje Kremlu vůči Kyjevu poskytl ruský zatykač na Julii Tymošenkovou. Přední činitelka oranžové revoluce se tak stala dokonce objektem stíhání Interpolu.

Posviťme si na Poláky

Intenzitě velkého zklamání z nezdařeného pokusu o prosazení sobě loajálního kandidáta do čela svého velkého západního souseda odpovídala i rétorika dalších ruských představitelů, jako vystřižená z dob studené války. Kremelský politický lobbista Gleb Pavlovskij označil evropskou kritiku ukrajinských prezidentských voleb a mezinárodní tlak na jejich opakování za přípravu velkého…