Bez Saddáma je to lepší

K čemu vlastně bylo dobré zaútočit na Irák? To je otázka, která dnes spojuje lidi napříč glóbem. Aktéři útoku sice tvrdí, že šlo o nezbytný krok v boji proti terorismu, voliči o tom ale vážně pochybují. Co víc: mají zcela opačný pocit. Ukazuje to i zdrcující průzkum, jejž minulý týden zveřejnila tisková agentura Associated Press. K názoru, že válka v Iráku naopak zvýšila riziko teroristických útoků, se přiklání polovina Američanů, dvě třetiny Australanů, tři čtvrtiny Britů a skoro všichni (83 procent) Němci. Měla tedy operace, jejíž náklady mají do konce roku dosáhnout 100 miliard dolarů, vůbec smysl? Při pohledu na veřejné mínění by se chtělo říci, že ne. Ale neukvapujme se. Před rokem a půl se Respekt přidal k zastáncům války a tehdy platné argumenty trvají, i když ne beze zbytku.

Země, kam se nejezdí

To, co se nyní v Iráku děje, je podstatně horší, než aktéři války původně slibovali. Čas ukázal, že představy o instalaci demokracie na troskách Husajnovy hrůzovlády je nutné dost revidovat. Centrální vláda nemá pod kontrolou desítku měst, které slouží za bašty protiamerického a protivládního odporu. Šíitská menšina se značně zradikalizovala a disponuje ozbrojenými milicemi. Dohoda o demokratickém uspořádání země dosud není uzavřena. V Iráku se stále bojuje, umírají spojenečtí vojáci, dochází k únosům a vraždám civilistů. Západní novináři, podnikatelé, humanitární pracovníci pasují Irák na krajně nebezpečnou zemi, kam nechtějí jezdit. Pokud za…