Po dvou letech oslabování jde kurz eura opět nahoru. Pochybnosti, které se objevovaly nad celým projektem společné evropské měny, téměř zmizely a na stránkách ekonomického tisku je rychle vystřídaly úvahy o tom, zda Spojené státy po mnoha letech spektakulárního vývoje letos čeká recese. Nedávno se americký Federální rezervní systém rozhodl těmto obavám vzepřít: snížil tzv. sazbu na federální fondy a dvakrát po sobě i diskontní sazbu (úrok, za nějž centrální banka půjčuje komerčním ústavům). Mnozí dokonce očekávají, že se nyní euro vrátí ke svému původnímu kurzu vůči dolaru z ledna 1999. Jenže tak jako bylo unáhlené lámat nad eurem hůl, nemá smysl ani spojovat s ním přehnaná očekávání. Vývoj kurzu měl vždy svou příčinu ve výkonnosti ekonomiky.
Stejně jako marka
Na neodvolatelném zafixování vzájemných kurzů svých národních měn se jedenáct států Evropské unie dohodlo v květnu 1998 a euro vstoupilo na trh 1. ledna následujícího roku. Počáteční kurz se pohyboval kolem 1,17 dolaru za euro, vytrvale se však zhoršoval, až koncem loňského roku klesl na 85 amerických centů. Euro tedy během dvou let existence plynule „spadlo“ o 30 procent. Ani mohutné intervence Evropské centrální banky nepřinesly víc než jen krátkodobé posílení. Takový vývoj nového evropského symbolu pochopitelně přinesl roztrpčení. Z ekonomického hlediska byl ale logický: od poloviny 90. let rostlo hospodářství EU v průměru o 2 % pomaleji než americké a míra nezaměstnanosti byla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
