Pohled do tváře zděšené Libuše Benešové, jak ho v neděli v noci po prvních odhadech volebních výsledků nabídla ČT 1, mluvil za vše. Předsedkyně Senátu utrpěla v souboji s kandidátkou čtyřkoalice Helenou Rögnerovou porážku skoro o padesát procent. Výsledek z Benešovska charakterizuje druhé kolo senátních voleb výmluvněji než sebeobsáhlejší komentáře: dosud suverénní a bohorovní držitelé moci spojení opoziční smlouvou si v neděli přišli pro tu vůbec nejtěžší prohru, jakou si sami dokázali představit jen v hodně černých snech. Těžko říct, jestli v takovém stavu mohou vůbec vychutnat vítězství, které je srovnatelné s dva roky starým vyobcováním Sládkových neonacistů ze sněmovny. Za branami horní komory totiž zůstalo všech osm komunistických kandidátů. Vůbec poprvé v krátké historii senátních voleb tak byli totalitní nostalgici odkázáni, kam patří.
Ani komunisté, ani Verheugen
V normální zemi by povolební komentáře hlásily drtivý triumf demokratické pravice a zahanbující porážku vládní ČSSD. Podle této celkem přirozené optiky drží čtyřkoalice a ODS dohromady v Senátu ohromující ústavní většinu 61 hlasů z jednaosmdesáti a rok a půl před klíčovými volbami do sněmovny se už konzervativci s liberály mohou připravovat na převzetí moci. Česká demokracie má ovšem svá specifika, a tak nejčastěji vyslovovaná otázka před nedělní půlnocí zněla: dosáhne sama čtyřkoalice na prostou většinu 41 senátních křesel navzdory zejména svým „přirozeným“ spojencům z ODS?…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu