Kuře sangvinik

Tento pravdivý výjev se odehrál na silnici mezi Jihlavou a Kostelcem, ale mohl se přihodit kdekoli směrem k masokombinátu nebo k jiným jatkám. Na rantlu odkryté korby kamionu plně naloženého drůbeží se najednou objevilo kuře. Nějakým způsobem se mu podařilo vydrápat se z klece, do níž je spolu s druhy nacpali na jejich poslední cestu, a teď balancovalo, udiveno asi samo sebou. Chvíli jako by váhalo a pak z řítícího se kamionu seskočilo. Proud vzduchu je uchopil a rychle mrsknul s nepatrným tělem o silnici. Tak toto je realističtější verze skvělého plastelínového filmu britského animátora Nicka Parka Slepičí úlet (Chicken Run). V něm se naopak útěk drůbeži podaří, a to hned hromadný, vzdušný a za zvuku fanfár a přispění slavné tradice britského královského letectva R.A.F. V podstatě jsou ale plastelínové slepice z filmu v podobné situaci jako ono sangvinické kuře z korby náklaďáku: buď utéct a riskovat, nebo skončit jako chicken pie - kuřecí taštička, jejichž výrobu hodlá ve velkém rozjet strašlivá paní Tweedyová. Ve filmu má uprchlík to štěstí, že nezůstane osamocen, protože statečná slepice Ginger zná sílu a význam organizování se (odbory jsou mimochodem také anglický vynález), a spojí-li se s amerikánskou srdnatostí, kterou tu zastupuje „létající kohout“ Rocky, pak to může i těm kurům vyjít. Slepice z Parkova filmu jsou tvorové ve vysokém stupni antropomorfizace: mluví anglicky, mají zuby a prsty, některé brýle, rovněž jejich vlastnosti jsou obecně přisuzovány jen…