Globalizace potírá demokracii

Vážím si toho, že si Zbyněk Petráček povšiml úvodního sloupku Zákazy (Literární noviny 21/2000), v němž jsem srovnával radikálně odlišný přístup státu k zákazu reklamy na kouření a k zákazu demonstrací proti ekonomické globalizaci. Článek skutečně - tak jako řada dalších textů tištěných v Literárních novinách na tomto místě - zásadně neladí s politickou koncepcí, kterou zahraniční a ekonomické rubriky v Respektu po celá devadesátá léta zastávaly, a Petráčkova polemická glosa Démon hlasu lidu (Respekt č. 24/2000) tedy není malicherná. Vážím si jí o to více, že vést diskuse dnes není ani mezi autory příbuzných názorů (za nějž navzdory jistým, i podstatným, odlišnostem Petráčka považuji) běžné, ačkoli hrubě potřebné.

Kdo rozhoduje v demokracii?

Zbyněk Petráček za základ své úvahy vzal tuto citaci: „…mluví-li se v globalizační novořeči o osvobozování obchodu, mluví se dnes především o jeho osvobozování od demokratické kontroly, od sociálních, kulturních a ekologických ohledů.“ Nepovažuji ji za vytrženou z kontextu a i v takovéto zkratce za ní stojím. Ohrazuji se však proti způsobu, kterým si ji redaktor Respektu vykládá, aby z ní udělal populistický slogan. Toho dosahuje dvěma kroky: za prvé tvrdí, že svobodný obchod jako kladná síla existoval už v Británii 18. století, tedy dávno před globalizací (o tu ostatně podle něj ani nejde), a za druhé dovozuje, že zaměňuji demokracii s…