Před čtyřmi týdny převzalo předsednictví Evropské unie poprvé Rakousko. Poté se rakouští představitelé nechali slyšet, že „svůj“ půlrok v EU využijí i k tomu, aby prosadili společné standardy pro bezpečnost jaderné energetiky. V téže době ožil na stránkách nejen skandinávského tisku (viz také britský The Economist) spor mezi Kodaní a Stockholmem o švédskou jadernou elektrárnu Barsebäck. Tato kauza je zajímavá i pro Prahu a Bratislavu. Rakušané se totiž mohou ptát: Požadují-li Dánové zastavení švédské jaderné elektrárny vybudované na bázi moderní západní technologie, proč bychom my nemohli žádat totéž po Češích a Slovácích, kteří v Temelíně a Mochovcích vycházejí z technologie ruské? Paralela ovšem není přímočará.
Do 1. července…
Na švédském pobřeží Öresundu, mořské úžiny oddělující Švédsko a Dánsko, leží jaderná elektrárna Barsebäck. Za jasného počasí nelze její typickou siluetu z 23 km vzdálené Kodaně přehlédnout. Snad právě tato viditelnost způsobila, že Barsebäck je už od uvedení do provozu v polovině 70. let Dánům trnem v oku. Letos 1. července se měli konečně dočkat. V prosinci 1997 totiž švédský parlament Riksdag rozhodl, že nejpozději toho dne bude odstaven první ze dvou barsebäckých reaktorů. Oba reaktory nicméně stále fungují a uzavření elektrárny je v nedohlednu.Roční produkcí elektřiny okolo 9 TWh je Barsebäck srovnatelný s Temelínem (plánovaná roční produkce 11 TWh). Odstavení jeho prvního reaktoru se mělo stát důležitým krokem v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu