Husité na Baltu

Nedávná společná návštěva českých ministrů zahraničí a obrany ve Varšavě a nyní narychlo připravená cesta Václava Klause znovu potvrdily, že Česká republika v posledních měsících mění svou politiku vůči Polsku. Již v informačním materiálu k předcházející červencové cestě ministra Holáně do Polska se uvádí, že „spolupráce s polskou armádou by měla mít pro armádu České republiky prioritní postavení“ a že „je třeba skutečně důsledně realizovat dohodnuté formy spolupráce a volit vstřícnější a pružnější postup k některým iniciativám polské strany“. Po dvou letech, kdy Praha vysílala manifestačně do Varšavy jen náměstka ministra obrany bez mandátu přijímat jakákoliv závazná rozhodnutí, jde vskutku o nevídaný obrat. Zmíněný materiál uvádí i jeho příčinu: „Polská republika bude zřejmě prvním státem ze zemí střední a východní Evropy, který získá členství v NATO.“ Celý posun české zahraniční politiky vůči severnímu sousedu provází řada nejasností, ke kterým jen přispívají mlhavé výroky politiků. Dva největší české deníky, které měly na jednáních ve Varšavě své zpravodaje, interpretovaly slovní žonglérství Josefa Zieleniece o tom, že nejde o koordinaci, ale jen o „velmi těsnou informační vazbu“, přesně opačně: Zatímco MF Dnes tvrdí, že „Varšava a Praha se budou společně připravovat na členství v Alianci“, Rudé právo nadepisuje svůj článek „Polsko a ČR do Evropské unie i NATO samostatně“.

Ostrovem střední Evropy

Proč si česká diplomacie všímá Polska až nyní,…