Nepřátelé až za hrob
Ani padesát let po válce nedovolí obyvatelé jihomoravských Pohořelic, aby byly v katastru jejich obce normálně pohřbeny oběti divokého odsunu z června 1945.
Ani padesát let po válce nedovolí obyvatelé jihomoravských Pohořelic, aby byly v katastru jejich obce normálně pohřbeny oběti divokého odsunu z června 1945. Stačí jim prý dosavadní místo: neoznačená jáma masového hrobu v poli, která dnes patří Výzkumnému ústavu výživy zvířat. Jediným ústupkem je, že po nedávném zásahu břeclavského Okresního úřadu přerušil vlastník obdělávání nad mrtvými těly. Jáma je totiž tak mělká, že orba hrozí vytáhnout ostatky na povrch. Navíc je místo v bezprostřední blízkosti chystané křižovatky dálnic a při stavebních pracích hrozí zbytkům těl další zneuctění. S tím si však na jižní Moravě hlavu příliš nelámou. „Pokud Rakušané nepřistoupí na naše požadavky ohledně exhumace, bude se to místo zase orat,“ říká přednosta Okresního úřadu Jiří Pavlov.
Začal to Černý kříž
Masový hrob u Pohořelic je upomínkou tzv. brněnského pochodu smrti. 31. května 1945 vytáhli čeští revolucionáři z bytů, ale i z nemocnic asi osmnáct tisíc německy mluvících obyvatel Brna a „odsunuli“ je do sousedního Rakouska. Několik tisíc lidí po cestě zahynulo vysílením a na úplavici, pamětníci mluví i o stovkách ubitých a zastřelených. 860 těl bylo uloženo do mělkého hromadného hrobu na poli poblíž Pohořelic. Jáma nebyla označena a po mnoho let se o ni nikdo z místních nestaral. Zájem o osud těl se zvedl až v roce 1990, když v Rakousku žijící příbuzní obětí pochodu smrti přišli s požadavkem na důstojnější uložení zemřelých. Pozůstalí se obrátili na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu