Pěší cesty po přátelském světě
Na okraj výstavy malíře Roberta Guttmanna v Rychnově nad Kněžnou
Svérázného pražského umělce vylíčil roku 1957 Václav Wassermann takto: Po léta - každý rok, jakmile zplna vypuklo jaro - objevila se na Václavském náměstí rázovitá postava, muž s vlající malířskou kravatou, obyčejně světle modrou: malíř Robert Guttmann. Výbojně vyčnívající brada, mušketýrský knírek, vzhůru naježený, pěstěné, vlnité, předlouhé vlasy. Pod paží silný knižní foliant, na řemínku přes rameno „fidlátka“, malířské potřeby a náčiní. Mířil vždycky od Muzea dolů, k Zlaté huse, kde obyčejně udělal čelem vzad - a šel zpátky až k Šenflokům, aby ho Pražané viděli řádně a věděli, že je definitivně jaro a že začala chodecká sezóna. Robert Guttmann se narodil roku 1880 v Sušici. Předkové ze strany otce pocházeli z Čerčan a Pyšel, rodina jeho matky žila na Moravě a mezi jejími sourozenci bylo několik vynikajících vídeňských hudebníků. Guttmannovi měli dvanáct dětí a podnik na výrobu likérů a export vína, který však po předčasné smrti otce brzy zkrachoval. Robert chodil do české školy v Blatné nad Lužnicí a později na reálku v Českých Budějovicích, kterou však pro časté konflikty se spolužáky i učiteli nedokončil. Do Prahy přišel v roce 1895. Navštěvoval zde Bergmannovu obchodní školu na rohu Havelské a Železné ulice, ale toužil stát se kantorem v Jeruzalémské synagóze (nebo alespoň operním pěvcem). O něco později, nadšen myšlenkou obnovy olympijských her, se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu