Bez iluzí
Nad knihou Václava Kurala o česko-německých vztazích za první republiky
Vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou poznamenány zejména tragickými událostmi společné historie v tomto století - německou okupací českých zemí a následným odsunem téměř celé německé menšiny. Každá publikace, která se zabývá česko-německou minulostí, proto na sebe poutá pozornost. Zatím poslední takovou knihou je práce Václava Kurala Konflikt místo společenství? s podtitulem Češi a Němci v československém státě (1918–1938). Autor připravuje její pokračování, které zachytí období 1938–1945. Ve svém bádání navazuje na práci Jana Křena o národnostních vztazích v českých zemích v období Rakouska, resp. Rakouska-Uherska.
Nesplněné české sliby
Pro české národní povědomí, jež je vesměs v zajetí schématu, že národnostně i politicky vcelku saturovaní sudetští Němci snad hlavně z nenávisti k Čechům rozbili Československou republiku, je zvlášť důležitá první část Kuralovy knihy - pojednává o utváření právně-politického prostředí první republiky. Jeho charakter závisel zejména na průběhu a výsledcích mírové konference z roku 1919 a na obsahu československé ústavy.Pařížská mírová jednání se odehrávala v době, kdy sudetští Němci téměř bez výjimky odmítali svou menšinovou existenci v rámci Československa a dokonce se pokusili přičlenit Sudety k Rakousku. Autor nicméně s nevšedním porozuměním poznamenává, že u kořenů jejich odporu k českému státu ležely - a to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu