Klausův kapitalismus s lidskou tváří

Klausův kapitalismus s lidskou tváří

Česká vláda opouští konzervativní dogmata

Jakkoli to někdy vypadá, že se Český stát v pohledu od Atlantiku ztrácí v šedivém moři postkomunismu, jedno je nesporné: Má-li si dnes západní politik vytipovat ze středo a východoevropských vlád tu relativně nejliberálnější a otevřeně pravicovou, vybere si pravděpodobně kabinet Václava Klause. V porovnání s postsovětským chaosem, bývalými komunisty v čele Rumunska či Litvy, nebo ve srovnání se slabostí polské pravice, těžko může volit jinak. Nicméně při detailnějším pohledu na současnou politiku české vlády se ukazuje, že její slovně proklamovaná pravicovost se z praxe stále víc vytrácí.

Na mrtvém bodě

Před rokem se ve svém programovém prohlášení Klausův kabinet zavázal zrychlit tempo ekonomické transformace, ale výsledek prvního roku jeho práce je právě opačný. Podívejme se na tři hlavní sféry, v nichž mohl a měl prokázat odvahu k rozhodné podpoře privatizace a soukromé iniciativy.Ve zdravotnictví pokračuje - snad s výjimkou stomatologických zařízení - proces jakési plíživé privatizace. Zákon o bankrotech vláda odkládala, jak to jen šlo. Nyní je sice již v platnosti, ale ministerstvo průmyslu se namísto jeho využívání tam, kde je to možné, uchyluje k zápočtovým operacím, které neřeší podstatu zadluženosti státních podniků. Ještě horší je situace v bytové politice, respektive v tempu uvolňování regulace nájemného, kde předseda vlády v lednu nekompromisně…