Geopatogenní zóny

Kde vlastně komunisté mají své příznivce? Kde je získávali za první republiky, resp. těsně po válce? Byla už tehdy při rozhodování voliče nejdůležitější „třídní příslušnost“ nebo hrály podstatnou roli i jiné faktory? Je v tomto směru nějaká souvislost mezi stranou Klementa Gottwalda a nynější, údajně reformovanou KSČM?

Postupná expanze

Komunistická strana po svém odtržení od sociální demokracie v roce 1921 „přebrala“ sociálním demokratům část jejich tradičního voličstva. V Čechách se největší baštou komunistů stala oblast západně od Prahy, zahrnující Kladensko, Rakovnicko, Slánsko, ale také celou západní polovinu Berounska. Velmi úspěšní byli komunisté i na převážně německém Liberecku. Na Moravě měli největší volební zisky v menších průmyslových městech v okolí Brna, v Ostravě a na Karvinsku a Třinecku. Po celou dobu trvání první republiky zůstaly tyto oblasti v českých zemích téměř stejné.

Po válce a po odsunu Němců se však obraz politické scény změnil. Řadoví komunisté, „obsazovali“ podle směrnic strany vysídlené pohraničí a strana zde zakrátko byla ještě úspěšnější než na tradičním Kladensku nebo Ostravsku. Oproti prvorepublikovému soustředění komunistických voličů do průmyslových oblastí se baštami KSČ staly v roce 1946 periferní, často zemědělské regiony, kde si strana už předem ulehčila situaci vyloučením agrárníků z politické soutěže.

Na Slovensku se obdobou českého Kladna stalo báňské město Rožňava s okolím, významných pozic však…