Referendum

Ve svém rozhovoru pro LN ze dne 8.12.1990 se předseda České vlády Petr Pithart zmínil i o problému referenda. Přitom tvrdil (cituji): „Proto je i otázka referenda irelevantní, neboť může pouze rozhodnout, zda jsme pro společný stát, nebo ne, ale neřekne nám, jakou chceme federaci.“

Domnívám, se, že se P.Pithart mýlí, a pokusím se vysvětlit proč.

Referendum nám dá odpověď občanů na takovou otázku, jaká jim bude předložena k rozhodnutí. Neexistuje žádný rozumný důvod, proč by to nemohla být otázka týkající se dlouhodobého uzlového bodu všech státoprávních sporů, tj. otázka, zda si přejeme, aby naše federace měla volený federální parlament jako nejvyšší orgán zákonodárné moci.

Na tuto otázku mohou odpovědět záporně jak zastánci úplného rozpadu, tak ti, kteří si pod pojmem autentické federace představují faktickou konfederaci či jiný podobný neživotný slepenec.

Možnost adekvátní formulace předmětu referenda je natolik zřejmá, že lze těžko věřit, že by ji mohla přehlédnout osobnost s takovou intelektuální kapacitou, jakou disponuje český premiér.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že strategické cíle obou republikových vlád (nebo alespoň jejích předsedů) jsou v podstatě shodné. Obě usilují o nahrazení parlamentu „kulatým stolem“ představitelů republik. Rozdíly jsou spíše taktického rázu.

Zatímco se P.Pithart trpělivým hromaděním precedentů snaží postupně přivykat veřejnost na to, že vše závisí od dosažení či nedosažení mezivládních …