0:00
0:00
The Economist29. 12. 20137 minut

Na křídlech fantazie

Proč se tolik muzeí zajímá o nové umění

30 A profimedia R01 2014
Autor: Profimedia.cz

Když v roce 2003 Olafur Eliasson dorazil do Londýna, byla mimořádně tmavá a sychravá zima. Tento šestatřicetiletý dánsko-islandský umělec zaměřený na rozměrné sochy a instalace chystal pro galerii Tate Modern dílo Weather Project (Projekt Počasí, viz obrázek). Strop Turbínové haly pokryl zrcadlem a některé zvlhčovače vzduchu naplnil směsí cukru a vody, aby vytvořil sladce vonící mlhu. Návštěvníci si lehali na zem, aby viděli, jak z temnoty vychází obrovské slunce tvořené stovkami žlutých světýlek, pak se shromažďovali do skupinek, aby spatřili svůj obraz na stropě. Za pět měsíců, kdy byla instalace přístupná, se v jejím výsluní, které působilo odvěce a zároveň příjemně útulně, přišlo zahřát na dva miliony návštěvníků.

Weather Project zajistil celosvětovou proslulost galerii Tate Modern, která byla otevřena v roce 2000 za smíšených reakcí. Přestože totiž byla budova galerie rozsáhlá a impozantní, zdejší sbírky byly malé a nevýznamné. Eliassonovo dílo bylo dokonalou ukázkou toho, o co muzeum usilovalo: vytvořit takové zážitky, v nichž hrají velkou roli i návštěvníci a moderní technologie jsou spoutávány fantazií umělců. Takové bylo nové, moderní umění a veřejnost ho přímo milovala.

↓ INZERCE

Většina významných nových muzeí nebo muzejních křídel vybudovaných v uplynulém desetiletí v bohatém světě je určena pro moderní umění. (Mezi několik málo výjimek patří obrovská budova Muzea amerického umění Crystal Bridges v Arkansasu založeného Alice Waltonovou, které se soustředí na umění z 19. století.) Jen v posledních dvou až třech letech bylo dokončeno několik desítek nových budov v tak různorodých městech jako Buenos Aires, Cleveland, Krakov, Řím, Oslo a Sydney.

Veřejnost zřejmě v současnosti baží právě po moderním umění – a umělci, obchodníci s uměním a muzea ji milerádi zásobují. Milovníci umění si už od šedesátých let zvykají na rychlé změny. Mají dlouholetou zkušenost s filmem, televizí a v poslední době i s počítačovými hrami a internetem, proto jsou zvyklí na míchání vizuálních jazyků a jsou otevření novým myšlenkám, ať již jakkoli výstředním. „Zájem o moderní umění je mnohem širší, bohatší a hlubší, než když jsem před 30 lety začínal,“ tvrdí losangeleský kurátor a obchodník s uměním Paul Schimmel.

Zavedená muzea jako například newyorské Muzeum moderního umění jsou považovaná za zkostnatělejší než Kunsthallen, neziskové městské umělecké galerie, které najdete v řadě velkých německých měst. Počátkem minulého roku zahájilo Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem retrospektivní výstavu Andrey Fraserové videonahrávkou umělkyně, jak souloží s jedním ze sběratelů. Fraserová, žijící v Los Angeles, je zastoupená ve veřejných sbírkách britských, francouzských i německých muzeí, na americkou retrospektivu je však její tvorba příliš odvážná.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články