Demokracie na předpis
Proč se vojenští vládcové Barmy rozhodli rozdělit s lidmi o moc
Změny v Barmě (Myanmar) probíhají odshora dolů. Právě to víc než co jiného odlišuje tamní dění od zvratů, které se v posledních letech odehrály v jiných zemích, například od „lidových“ revolucí tzv. arabského jara, pádu komunismu v Evropě či svržení indonéského prezidenta Suharta. V kritických okamžicích zde hrozba masových protestů proces změn uspíšila. Vládní poradci přiznávají, že se v roce 2011 obávali, aby v ulicích Rangúnu (Yankoun) nepropuklo něco podobného arabskému jaru.
Armáda všechny protesty nemilosrdně potlačovala – jak nezdařenou „šafránovou revoluci“ v roce 2007 vedenou mnichy, tak hnutí za demokratizaci v roce 1988, během nějž si poprvé získala celonárodní proslulost politička a aktivistka Su Ťij. Protesty v roce 1988 vyústily ve volby v roce 1990, v nichž zvítězila Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij, avšak vládnoucí vojenská junta volby anulovala. Přesto však je dnes Barma do značné míry vzácným příkladem autoritářského režimu, který změnil sebe sama zevnitř.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc