0:00
0:00
Společnost26. 6. 20195 minut

Zastřelil jsem ho, protože hájil přijetí uprchlíků, přiznal se vrah německého politika

Jde o první politickou vraždu motivovanou pravicovým extremismem v poválečné historii země

Pohřeb zavražděného politika německé vládní CDU Waltera Lübckeho
Autor: ČTK

Pravicový extremista Stephan Ernst, který je podezřelý z chladnokrevné vraždy vysoce postaveného německého politika Waltera Lübckeho, se ke svému činu v úterý večer přiznal. Regionálního politika z vládní CDU kancléřky Angely Merkel prý zastřelil kvůli jeho čtyři roky starému projevu, ve kterém hájil přijímání válečných uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí. Kriminálním případem momentálně žije celé Německo – jedná se totiž o vůbec první politickou vraždu motivovanou pravicovým extremismem v poválečné historii země.

Stephan Ernst zastřelil Waltera Lübckeho letos 2. června v noci na terase jeho domu ve městečku Wolfhagen-Istha ve spolkové zemi Hessensko, kde Lübcke působil jako vysoce postavený politik místní vlády. Vražda přitom připomínala spíše popravu: útočník svou oběť střelil do hlavy z těsné blízkosti pistolí ráže 9 milimetrů. Policie z vraždy od začátku podezřívala Ernsta, kterého také bezprostředně po činu zadržela.

↓ INZERCE

Pětačtyřicetlietý muž je policii známý - má kontakty na neonacistické kruhy a v minulosti si už odseděl šest let za pokus o bombový útok na uprchlickou ubytovnu. Že nyní zavraždil politika Lübckeho, podle policejních vyšetřovatelů dokazují stopy DNA - policii a státnímu zástupci však doposud chyběl jasně prokazatelný politický motiv chladnokravné vraždy.

Ernst po svém zatčení dlouho zarytě mlčel, v úterý večer však náhle a překvapivě oznámil, že chce vypovídat – a k vraždě se policii přiznal. Během doznání uvedl i důvod, který ho prý k činu dovedl: byl jím zmíněný Lübckeho čtyři roky starý projev, ve kterém křesťanskodemokratický politik hájil přijímání uprchlíků.

Projev, který Ernsta údajně motivoval k vraždě, Lübcke přednesl 14. října 2015 večer na radnici ve své domovské obci Lohfelden. Do Německa v té době proudily zástupy válečných uprchlíků především ze Sýrie a Iráku, kteří do země přicházeli hledat bezpečí. Lübcke coby zástupce zemské vlády onoho večera na setkání na radnici informoval své spoluobčany, že v obci bude v bývalém nákupním středisku zřízeno přijímací zařízení pro uprchlíky. Podobná setkání tehdy probíhala na mnoha místech po celém Německu, do kterého přišlo během jednoho roku milion žadatelů o azyl. Politici se prostřednictvím podobných setkání snažili tlumit obavy obyvatel, jejichž velká část měla z nově příchozích přirozený strach.

Lübcke během onoho večera zaplněnému sálu radnice řekl, že přijmout potřebné lidi v nouzi znamená hájit demokratické hodnoty. „Kdo tyto hodnoty nezastává, ten může tuto zemi klidně kdykoli opustit,“ prohlásil tehdy. Tato rozhodná a poměrně tvrdá slova vyvolala v plném sále všeobecný nesouhlas, někteří přítomní dokonce pískali, bučeli a křičeli „fuj“ nebo „zmiz“. Video ze zasedání se poté objevilo na internetu a dodnes je k vidění na YouTube.

Záběry ze setkání s občany přes internet šířila zejména ultrapravicová média.  A například webová stránka PI News pod sdíleným videem zveřejnila také adresu Lübckeho kanceláře, jeho telefonní číslo a e-mailovou adresu. Lübcke pak několik let dostával výhrůžné e-maily, v nichž ho lidé označovali za zrádce a vyhožovali mu násilím a smrtí.

Podobné výhrůžky však během uprchlické vlny dostávala řada politiků a nebylo v silách německé policie je všechny ochránit. Někteří čelili i fyzickým útokům, nikdy ale nedošlo k vraždě. Nejblíže politickému atentátu ze strany ultrapravicovíého extremisty byla v říjnu 2015 dnešní primátorka Kolína nad Rýnem Henrietta Reker, která byla na předvolebním shromáždění pobodána a skončila v nemocnici s vážným zraněním. Motivem byl tehdy rovněž její vstřícný přístup k uprchlíkům.

Až dosud však nikdy nedošlo k vraždě končící smrtí politika, případ chladnokrevné popravy Lübckeho proto Německo šokoval. A vyvolal napříč stranickým spektrem výzvy politiků směřované k policii, aby věnovala větší pozornost „hnědému“ pravicovému extremismu.

Hlavní otázka v případu vraždy Lübckeho zůstává, jestli Ernst jednal sám, jak tvrdí, anebo byl napojený na nějakou extremistickou organizaci. Podle časopisu Spiegel byl Ernst nejméně od roku 2009 aktivní na neonacistické scéně – kamarádil a setkával se s členy různých ultrapravicových skupin nebo spolků, například z extremistické Národně demokratické strany (NPD) nebo z radikálně pravicového spolku Combat 18.

Jméno Stephan Ernst se objevuje také v policejních spisech z vyšetřování vražd imigrantů, které měli spáchat lidé z neonacistické teroristické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU). Členové NSU mezi lety 2000 a 2007 zavraždili devět mužů pocházejících z Řecka a Turecka a německou policistku.

Německé útvary pro boj s extremismem nyní slibují velkou ofenzivu proti pravicovému teroru. Podle státního zástupce Thomase Becka plánují „domovní prohlídky, výslechy, odposlechy na všech frontách“. Spolkový státní zástupce navýšil počet vyšetřovací komise na 80 lidí. Jedním z cílů je zjistit, jak přesně byl Ernst napojen na skupinu NSU. Ministerstvo vnitra také ve středu oznámilo, že prověří možnost zákazu extremistické skupiny Combat 18.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].