Polští učitelé stávkují za vyšší mzdy i za reformu. Berete si rukojmí, říká vláda

Od pondělka mají dobré dvě třetiny polských rodičů s dětmi školou povinnými nečekanou starost: kam s nimi. Tolik škol v Polsku totiž na žačátku týdne vstoupilo do časově neomezené stávky a žádá vyšší platy. Učitelské odbory jsou odhodlané neustoupit, vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) stejně tak.

Pokud bychom chtěli popsat příběh polského školství, v podstatě by stačilo použít ten tuzemský, jen přepsat zeměpis a jména ministrů. Ohodnocení učitelské práce je v obou zemích nízké, v mezinárodním srovnání s vyspělými zeměmi patří k nejnižším. A peníze nejsou to jediné, co polským (stejně jako českým) učitelům vadí - stěžují si i na špatné pracovní podmínky, příliš zbytného papírování a skutečnost, že školství chybí jasná vize a každá vláda přihodí vlastní “koncepci”, s níž se musí učitelé vypořádat. Politické plány na vyšší učitelské platy a celkovou školskou reformu se v obou zemích chystají třicet let, z pohledu učitelů bez valného výsledku.

Čeští kantoři teď čekají, zda a jak přesně se budou plnit sliby ministra Roberta Plagy. Ty by měly učitelský plat dostat nad průměrnou mzdu v průběhu příštích tří let. Podobný výhled jejich polské protějšky nemají. Vláda PiS jim při vyjednávání, které předcházelo stávce, slíbila zvýšení o patnáct procent, a to navíc v horizontu pěti let. Z pohledu polských učitelských odborů nedostatečné: chtějí třicet procent navíc, a to v průběhu příštího roku.

To je pro polské učitele hlavní důvod k radikálnímu protestu. Tím druhým je opožděný protest proti loňské reformě školství, kterou vláda provedla - zrušila celý jeden typ škol zhruba odpovídající českému “malému gymnáziu”, který v Polsku fungoval od roku 1999. O tato lycea, jak se oficiálně jmenovala, a jejich smysl se v zemi vedl dlouholetý spor. Způsob, jímž je vláda PiS zrušila, každopádně podle většiny učitelů přinesl jen ohromný chaos a mimo jiné také zánik víc než pěti tisíc učitelských míst.

Vláda obviňuje učitele, že si berou jako rukojmí žáky a rodiče, navíc v týdnu, kdy probíhají zkoušky na střední školy, čímž se zpronevěřují “učitelskému poslání” - a osočují je i z toho, že se nechávají organizovat opozicí. Učitelské odbory trvají na stávce s tím, že “historie jim dá za pravdu”.

Pro vládu je učitelská stávka pár týdnů před eurovolbami vážnou komplikací. Jak se například píše v komentáři deníku Rzeczpospolita, není možné tvářit se, že jde o demonstraci několika křiklounů kdesi ve Varšavě za demokracii a ústavnost. Tenhle protest se odehrává ve většině měst a vesnic, dotýká se všech a hlavními protagonisty jsou učitelé dětí a vnuků, které každý osobně zná. Jejich aktuální požadavky také nejsou nijak přemrštěné. V minulém týdnu učitelské odbory ve vyjednávání navíc mírně ustoupily. Dohoda je ale - zatím - stále v nedohlednu a ani jedna strana nenaznačuje, že by ustoupila.