Patnáct let s Facebookem: Využití a méně šťastní

V pondělí uplynulo patnáct let ode dne, kdy jistý devatenáctiletý mladík jménem Mark Zuckerberg ve svém studentském pokoji na Harvardské univerzitě založil sociální síť zvanou Facebook. Výročí je příležitostí k bilancování a webové stránky světových médií zaplnilo množství úvah, které vznášejí zásadní otázky. Změnil Facebook propojením milionů lidí tento svět k lepšímu? Nebo neustálé sdílení, lajkování a komentování příspěvků ve skutečnosti otravuje naše životy i demokracii? Odpovědi se pochopitelně různí, ale mezi komentátory panuje všeobecná shoda, že experiment, který Zuckerberg 4. února roku 2004 odstartoval, zásadně ovlivnil naše životy. 

Víc uživatelů než křesťanství

Facebooku, na jehož počátku byla aplikace určená adolescentním mladíkům na koleji k hodnocení fotografií spolužaček, se během patnácti let přerodil v globální sociální síť s miliardami uživatelů. Jak velký vzestup to byl, ukazuje v několika číslech technologický server Wired.

Na Facebooku je dnes každý druhý obyvatel planety starší třinácti let - s výjimkou Číny, kde je zakázán. Sociální síť sice odstartovala ve Spojených státech, odkud se postupně rozšířila do Evropy, dnes má však nejvíce uživatelů v Asii, kde jejich počet také nejrychleji roste – každý den tu Facebook použije přes půl miliardy lidí. Velikost a vliv Facebooku dobře ilustruje šíře jeho uživatelské základny, která přesahuje 2,3 miliardy lidí. Sociální síť má více uživatelů než nejrozšířenější náboženské vyznání, tedy křesťanství.

Facebook je také jednoznačným finančním úspěchem, ačkoli o tom v průběhu oněch patnácti let mnozí pochybovali. Když společnost v roce 2012 poprvé upsala své akcie na newyorské burze, během prvních čtyř měsíců jejich hodnota spadla o polovinu. Analytici tehdy mluvili o tom, že sociální síť je to sice populární a fascinující, ale skutečně velké peníze vydělat nedokáže. Tyto komentáře se se sedmiletým odstupem jeví jako úsměvné.

Z Facebooku se stala mimořádně výdělečná reklamní mašina, která má roční obrat 55,8 miliardy dolarů. A jelikož veškerý obsah Facebooku vytvářejí uživatelé svým sdílením, komentováním a lajkováním, firma je také vysoce zisková – loni majitelům vydělala 22 miliard dolarů. Sociální síť prodávající svůj reklamní prostor je dnes šestou nejhodnotnější firmou na světě a je výdělečnější než tradiční strojírenské ikony amerického průmyslu jako Caterpillar nebo Lockheed Martin.

Zuckerberg během prvních patnácti let opakovaně prokázal, že není jen technologický, ale i obchodní vizionář, když průběžně kupoval konkurenční firmy, jež by Facebook mohly ohrozit - nejdříve sociální síť Instagram a poté komunikační aplikaci WhatsApp. Zejména nákup Instagramu (také tehdy mnozí pochybovali, zda se vyplatí) se ukázal jako mimořádně prozíravý – síť určená ke sdílení fotografií a videí má dnes miliardu uživatelů a mluví se o ní jako o budoucnosti sociálních sítí. Přes 60 procent uživatelů Instagramu jsou totiž mladí lidé ve věku 18 až 24 let a 90 procent ze všech uživatelů je mladších 35 let.

Bez Facebooku jsme šťastnější

O tom, že je Facebook úspěšnou firmou, dnes nikdo nepochybuje, ale za patnáct let se zásadně proměnil pohled veřejnosti na to, jakou roli tato sociální síť hraje v našich životech - a jestli její vliv už není příliš velký. V prvních letech existence byl Facebook prostředím, kde se lidé nebáli sdílet fotografie z dovolené, veřejně ohlašovat, s kým jsou v partnerském vztahu, uvádět své telefonní číslo nebo adresu zaměstnání. Právě na téhle důvěře a ochotě odhalit své soukromí Facebook vyrostl do dnešní velikosti, všímá si v textu k jeho patnáctiletým narozeninám časopis Economist.

Facebook umožnil spojit se rychle téměř s kýmkoli na této planetě, umožnil nám vnímat jinak globální události, a také zcela změnil obsah slova „přítel“, píše časopis. To mělo nesporné pozitivní důsledky: díky Facebooku dostaly miliony lidí hlas, prostřednictvím převratné komunikační platformy najednou každý mohl volně šířit informace a myšlenky, které považoval za důležité či zajímavé. Postupem času se ale ukázalo, že zcela nový způsob komunikace, který Facebook přinesl, má i své stinné stránky.

Psychologové zjistili, že trávit denně hodiny času v prostředí neustálého sdílení či hodnocení obsahu není pro duševní rovnováhu příliš zdravé. Přibývá důkazů, že Facebook se svým systémem lajků a komentářů podporuje narcismus a sebestřednost. Neustálé kontrolování, zda se pod příspěvkem neobjevil nový komentář, zase zhoršuje naši schopnost udržet pozornost při souvislé činnosti, jako je čtení knihy či složitějšího textu. Několik studií také prokázalo, že lidé, kteří tráví na Facebooku hodně času, propadají pocitu frustrace, že ostatní lidé žijí lepší životy než oni.

Poslední velkou studii na toto téma představila před týdnem Newyorská univerzita ve spolupráci se Stanfordskou univerzitou. Výzkumu se zúčastnilo 2844 uživatelů Facebooku, z nichž polovina dostala za úkol na měsíc své facebookové účty deaktivovat. V průběhu té doby je autoři výzkumu kontrolovali, aby se ujistili, že nepodvádí. Z průzkumu vyšlo, že abstinující lidé byli celkově spokojenější, veselejší a také méně úzkostliví než ti, kteří zůstali připojení.

Obavy z ohrožení demokracie

K těmto rostoucím psychologickým obavám, že Facebook není tak docela zdravým prostředím, se pak přidal ještě další problém – v posledních letech vícekrát vyšlo najevo, že sociální síť byla zneužita k hromadnému sběru osobních informací uživatelů. Nejznámějším skandálem byl případ, kdy soukromá firma Cambridge Analytica od roku 2014 prostřednictvím facebookového kvízu od stovek tisíc Američanů zjišťovala, čemu na síti dávají lajk - jinými slovy, jaké mají osobní preference.

Na základě těchto drobných rozhodnutí byla firma schopná uživatele Facebooku rozdělit do skupin - například podle věku, místa bydliště, etnické příslušnosti či politické orientace. A na tyto skupiny pak bylo možné prostřednictvím Facebooku přesně cílit různé druhy příspěvků v předvolebních kampaních: konzervativním bílým voličům šlo ukázat odkaz na článek o tom, že stoupá kriminalita přistěhovalců, chudým černošským voličům zase zvýraznit zprávu o tom, že Hillary Clinton zastupuje zájmy bohatých elit. Údaje získané firmou Cambridge Analytica byly takto použity například v amerických volbách v roce 2016, ve kterých zvítězil Donald Trump, ale také v dalších politických kampaních v jiných zemích.

V prezidentských volbách v roce 2016 se také poprvé naplno projevil další fenomén, kterému Facebook napomáhal – šíření dezinformací. Algoritmy Facebooku fungovaly tak, že zpráva, která měla hodně lajků či sdílení, měla automaticky vyšší prioritu než málo sdílená zpráva. V praxi to znamenalo, že více lajkovaný článek vidělo více lidí. Tento mechanismus před volbami zneužívali autoři zcela vymyšlených kontroverzních zpráv, které se pak sítí nekontrolovaně šířily sdílením různými názorovými tábory, především pak voliči Donalda Trumpa. Navíc se mluví o tom, že některé příspěvky, jež pomohly vyhrát Trumpovi, pocházejí z účtů, které si otevřeli lidé napojení na ruský režim.

Po volbách se proto rozjela velká a celosvětová diskuse, že je tato sociální síť (ale také Google a Twitter) už příliš mocná. Objevily se hlasy, že ohrožuje demokracii a je potřeba ji začít regulovat. A přibývaly další důkazy o tom, že je možné tuto síť algoritmů zneužít ještě vážněji – v Barmě byly prostřednictvím Facebooku šířeny nenávistné příspěvky, které pak vedly ke krvavým útokům na tamní etnickou menšinu rohingů.

Facebook na rostoucí kritiku reagoval tím, že začal svůj obsah částečně sám kontrolovat – byť dle mnohých stále nedostatečně. Objednal si například služby mnoha soukromých firem, které všechny zveřejněné příspěvky kontrolují a ty, u nichž je podezření na šíření nenávisti nebo lží, jejich školení zaměstnanci mažou. Například německé vládě však toto dobrovolné pokání Facebooku nestačilo a zavedla nový zákon, podle kterého sociální síti hrozí za šíření nenávistných zpráv pokuta až 50 milionů eur.

Zároveň se nejen v této souvislosti mluví o tom, že Facebook je čím dál větší hrozbou pro nezávislou novinařinu. „Někdy v průběhu uplynulého desetiletí přestal být Facebook neškodnou sociální sítí plnou fotek malých dětí a stal se jednou z nejmocnějších sil v mediálním byznysu – s více než dvěma miliardami uživatelů a rostoucím podílem na tržbách z reklamy, která dříve mířila do tradičních médií. Když dojde na to, jakým hrozbám dnes čelí novinařina, je Facebook jednou z nich – ať už si to chce, nebo nechce připustit,“ napsal už loni Matthew Ingram na serveru Columbia Journalism Review pod titulkem The Facebook Armageddon.

Jedeme dál

Při pročítání mnoha skandálů, které Facebook v posledních letech zažil a stále zažívá, může čtenář získat pocit, že firma je odsouzená k zániku. Facebooku se ale stále daří. Jak zveřejnil těsně před patnáctými narozeninami, roste mu jak zisk, tak počet uživatelů – navzdory dalším nedávným skandálům s úniky osobních dat milionů uživatelů.

Podle Economistu se totiž dá na problémy Facebooku se šířením dezinformací dívat i opačnou optikou – přes Facebook se kromě dezinformací a etnického násilí šířily i pozitivní hodnoty a občanské ideály. Jako příklad dává časopis americkou kampaň Black Lives Matter, která měla za cíl bojovat proti policejnímu násilí a rozšířila se z původně jediného facebookového příspěvku.

Jiné redakce jsou o poznání méně smířlivé. Názorová sekce deníku New York Times natočila Facebooku k 15. narozeninám animované video v podobném stylu, jako to dělá právě sociální síť. Jde o ironický výčet všech bezpráví, skandálů a dezinformací, kterých se Facebook během dosavadní existence dopustil.¨