ANO utratí za volby 150 milionů aneb Kolik to stojí souseda Babiše

Kampaň do komunálních voleb finišuje. Města i obce přetékají billboardy a plakáty. I letmý pozorovatel se přitom neubrání otázce: Kolik stojí, že jsou některé strany vidět mnohem víc než ostatní kandidáti? A je to vůbec v souladu s pravidly?

Volby do zastupitelstev ovšem mají oproti jiným hlasováním jednu specifičnost: není zde nastavený žádný limit pro množství peněz, které může strana, hnutí nebo nezávislý kandidát za kampaň utratit. Podle zákona kandidáti nemusí navíc zřizovat volební a transparentní účet, na kterém by každý mohl sledovat, kdo a kolik na podporu politického subjektu přispívá a z co se pak peníze utratí; stejně tak nemusí vykazovat vynaložené náklady.

Jedinou povinností je zveřejnění výroční finanční zprávy, a to pouze u registrovaných stran a hnutí - všechny ostatní subjekty včetně nezávislých kandidátů nemusí vykazovat nic.  Zpráva se nicméně zveřejňuje až v dubnu následujícího roku a partaje v ní vykazují hospodaření za celý rok – v případě voleb tedy vynaložené náklady na kampaň. Komunální politickou soutěž nekontroluje ani Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH), protože mu zákonodárci tuto oblast nesvěřili do gesce.

Rekordmanem se letos očekávatelně stalo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Za předvolební propagaci kandidátů do obecních zastupitelstev a Senátu (do třetiny okrsků se volí souběžně s komunálem) podle hlavního manažera Jana Richtera utratilo okolo 150 milionů korun;  jen v hlavním městě se má jednat o částku v rozsahu 30–50 milionů. V porovnání s výdaji za předchozí komunální a senátními volby v roce 2014 je to 2,5 krát víc. Pocit, že Česko je oblepené plakáty hnutí ANO, ještě posiluje propastný rozdíl u investic ostatních stran: ODS uvádí, že do kampaně investovala 40 milionů, SPD 25 milionů, STAN 17, 5 milionu, ČSSD 10 milionů a Piráti pouhé dva miliony.

Proč zrovna u komunálních voleb nejsou jednotně nastavená pravidla ani limity? Podle politologů zaprvé proto, že by to mohlo hodně uchazečů o místa v zastupitelstvech odradit. Převážná část kandidujících subjektů jsou sdružení nezávislých kandidátů a nezávislí kandidáti, pro které by opatření jako zřízení transparentního účtu, vedení účetnictví, zveřejňování informací o kampani a vyhotovování zprávy působila coby nepřiměřená zátěž.  A možná i faktor, proč se voleb vůbec nezúčastnit. A v řadě zejména menších obcí by se tak pro nedostatek kandidátů volby vůbec nemusely konat.

Navíc je omezení financování u 6300 obecních zastupitelstev komplikovanější po technické stránce. U parlamentních voleb je pouze jeden rozpočet, což umožňuje přehled nad finančními toky, u komunálních voleb můžou být takových rozpočtů stovky až tisíce a bylo by obtížné je všechny hlídat, natož nastavit férový limit pro každou obec.

Každopádně nikdy nevznikl konkrétní návrh, který by byl reálnou možností, jak nastavit pravidla pro komunální volby. Přesto se debata o změně vede, a to hlavně v poslední době, kdy do politické soutěže vstoupilo hnutí ANO, které má mnohem větší finanční možnosti než konkurence.

I když se může o výsledcích voleb zatím jen spekulovat, Babišovu hnutí se podařila poměrně nečekaná věc. Po neúspěšném čtyřletém vládnutí pod vedením dosluhující primátorky Adriany Krnáčové se nový kandidát ANO na šéfa hlavního města Petr Stuchlík v průzkumech umísťuje na třetím místě, těsně za ODS a Piráty. A jedním z důvodů, který politologové nejčastěji zmiňují, je masivní kampaň po pražských sídlištích a tzv. sousedské večeře, kde hnutí potenciální voliče hostí gulášem či klobásami.

Neziskové organizace, které sledují české politické prostředí, proto začínají volat po férovějších pravidlech. „Dnes se regulují prezidentské, sněmovní a senátní volby, ale komunální se vymykají, a to nedává logiku. Měli bychom se zaměřit na velká města, kde politický marketing jede ve velkém a stojí hodně peněz,“ říká David Ondráčka, ředitel Transparency International, která financování v letošních volbách monitoruje.

Nejhůře podle dat této organizace dopadly největší strany v čele s hnutím ANO, které dostalo známku 4,3. Babišova partaj má sice transparentní účet pro celou republiku, ale není v něm už specifikováno, ve kterých městech se kolik utratí. Hnutí ani neinformuje, kdo za kampaní a volební strategií stojí, a nezveřejňuje zdroje financování. Kalendář akcí na webu hnutí ANO je jen retrospektivní a neinformuje o plánovaných akcích. Podobně dopadlo SPD, s přesvědčivými výsledky neskončili ani lidovci, ODS nebo ČSSD.

„Limit je čistě politické rozhodnutí, ke kterému se zákonodárci musí rozhodnout,“ říká člen dohledového úřadu a politolog Jan Outlý. „A to se stane jen tehdy, když se v parlamentu najde vůle vyrovnat rozdíl mezi většími a dejme tomu bohatšími hráči - a ostatními.“