Nejlepší výzkum už se dnes nedělá v akademickém prostředí 

Ve své době jste byl nejmladším vědcem ve švýcarském CERN, Evropské organizaci pro jaderný výzkum. Pracoval jste na tamním urychlovači částic, zabýval jste se i umělou inteligencí. Jak se z takové pozice člověk přeorientuje na kryptoměny? 

Chtěl jsem zjistit, jestli umím být užitečný i mimo akademické prostředí: stát se součástí malého týmu, který má velký dopad. Pak jsem se na akci časopisu Forbes potkal s šéfem kryptoměnového fondu RockawayX Viktorem Fischerem a zaujala mě jeho vize postavit z Prahy největší kryptofond v Evropě. Oblast rizikového kapitálu, který se věnuje hledání mladých a nadějných firem, mi pro testování vlastní užitečnosti přišla jako nejvhodnější. V CERN jsem pracoval čtyři roky na několika „úzkých“ problémech, zatímco ve fondu se každý týden dozvídám o novém projektu, který má potenciál změnit svět. 

Existuje řada startupů, které se snaží uspět na poli umělé inteligence, té jste se věnoval po odborné stránce. Proč jste se tedy nezaměřil na investice do AI? 

Krypto mi přišlo a stále přijde podobně důležitá oblast jako AI – řeší například problém digitálního vlastnictví a rezistenci vůči cenzuře. Tehdy ve mně rezonovaly myšlenky, že svoboda je jedna z nejdůležitějších hodnot a krypto škáluje lidská práva v digitálním světě.