Velký experiment

S dospívajícími lidmi ve vyspělých zemích se něco závažného děje. Jejich mentální stav se již řadu let podle stále většího množství dat povážlivě zhoršuje. Mladí lidé, a především dívky, mnohem častěji než předchozí generace páchají sebevraždy nebo se o ně pokoušejí, trpí úzkostnými stavy, dopouštějí se sebepoškozování, trpí anorexií a dalšími poruchami spojenými s příjmem potravy, končí hospitalizováni v zařízeních specializovaných na mentální poruchy. Ve Spojených státech se například v letech 2011–2019 zdvojnásobil počet dospívajících trpících klinickou depresí. Příjem v ambulancích řešících mentální krize se tam u dospívajících za stejnou dobu ztrojnásobil. 

Podobný vývoj hlásí také Velká Británie. Nebo Austrálie. Nebo Nový Zéland. Nebo Česko, kde pohled do statistik vyráží dech. V roce 2010 zde bylo v psychiatrických zařízeních hospitalizováno celkem 368 osob ve věku do 20 let. V roce 2019 podle téže statistiky ministerstva zdravotnictví již 3155, tedy více než osminásobek. V případě dívek je nárůst ještě podstatně dramatičtější, z 91 hospitalizovaných v roce 2010 se vyšplhal na 1508 v roce 2019. To je více než šestnáctinásobný nárůst.

O podobných číslech je vždy možné vést polemiku. Různé země používají odlišnou metodologii, citovaná česká statistika nerozlišuje mezi adolescenty a mladšími dětmi a tak dále. Trend je ale zjevný a mezi praktiky o něm není pochyb. „Vlastně se obávám, že ta vámi citovaná čísla jsou ve skutečnosti ještě horší, protože dříve byly k hospitalizaci přijímány i lehčí případy, pro které dnes z kapacitních důvodů není místo,“ poznamenává třeba dětský psycholog Martin Hofman.