„Chlápek z ulice“ to zkouší znovu

Marek Hilšer určitě není favorit na prezidentskou funkci. To není překvapení. Zároveň už ve druhých volbách za sebou není ztracen někde hluboko v poli, podle průzkumů láká mezi pěti až deseti procenty voličů a je to kandidát, který do výsledků lednových prezidentských voleb promluví. A to je zázrak. Přinejmenším ve světě marketingových expertů.

Nezamluvil si billboardy podél dálnic a ve městech, a tak jeho tvář voliči ze sedaček aut a městských autobusů nevidí. Nemá na to peníze, respektive nechce ty, které má, na tuhle kampaň vynakládat. Voliči ho nevidí ani na displejích svých telefonů a počítačů, protože nevede kampaň na sociálních sítích. Vede ji v ulicích se stánkem na sběr podpisů (zákonem daný limit 50 tisíc podepsaných občanů považuje za ideální pro opravdu nezávislou startovní pozici) a vede ji skoro sám, bez pomoci týmu zaměstnanců a dobrovolníků. Způsob i výsledek jsou „skromné“: počty podpisů a počty lidí, kteří se s kandidátem seznámí, nebo jsou alespoň nuceni se nad jeho kandidaturou zamyslet, neroste zrovna strmou čarou.

Přesto je Marek Hilšer – lékař, senátor a aktivista – pořád tady. Čeká na nejrůznější kandidátské debaty, hlavně ty televizní, do kterých se díky průzkumové oblibě s největší pravděpodobností kvalifikuje. „V kampani si lidé říkají, co chtějí, od toho kampaň je. V debatách se ukáže, kdo je kvalitní a hodnotově ukotvený kandidát,“ říká. „Tam se ukáže, že jsem to já. Jasně, že si myslím, že můžu vyhrát. Vyhrát chci – a proto kandiduji.“
…