7. Jak si koupit obraz

Nakupování uměleckých děl je dlouhodobě počítáno mezi vůbec nejvýhodnější investice. Jeho nejdokonalejší forma dnes vypadá zhruba takto: Člověk toužící zhodnotit své peníze si převede několik desítek milionů korun do kryptoměny, za kterou si na speciální zahraniční aukci koupí dílo od prověřeného evropského mistra ideálně první poloviny 20. století, obraz si nechá (aniž by ho viděl) převézt do některého z bezcelních skladů ve Švýcarsku nebo Číně a následně několik let čeká, až ho prodá třeba za dvojnásobek ceny.

Jistá, bezpečná a výhodná investice do umění nicméně může vypadat i mnohem obyčejněji. V červnu před 20 lety se v pražské aukci prodalo plátno malířky Toyen Cirkus z roku 1925 za 2,5 milionu korun. Tehdy se to zdálo poměrně hodně. Letos v dubnu byl ale stejný obraz dražen znovu a tentokrát už jeho cena dosáhla (včetně aukční přirážky) sumy 79,56 milionu. Stačilo tedy pouhých 20 let, aby se původní investice majiteli více než ztřicetinásobila.

Samozřejmě, i tyto částky jsou poněkud extrémní. Jaké má tedy dnes člověk další možnosti, jak spojit svůj zájem o kulturu s touhou po zabezpečení se na stáří, aniž by musel být nudící se miliardář, ale – řekněme – stará dobrá česká střední třída?

S bankou nebo vlastním vkusem

Ještě před pár lety se dalo za maximálně šestimístné…