31. Jak se nespoléhat na elektromobily

Ekologický benzin, který nepřispívá ke klimatické změně, může být výhodnější než elektromobily

Jeden z důvodů, proč Adolf Hitler stál o Sudety, s tamní německou menšinou nesouvisel. Německo před válkou nekontrolovalo žádná významná ložiska ropy, což byl velký problém pro jakékoli válečné tažení. Obsazením Sudet získalo přístup k severočeskému uhlí a během války z továrny mezi Mostem a Litvínovem začaly vyjíždět cisterny s umělým benzinem, který se z něj vyráběl.

Myšlenka výroby syntetických paliv vychází z postupu, s nímž přišli v roce 1925 němečtí chemici Franz Fischer a Hans Tropsch. Dnes se vrací v nejrůznějších podobách: benzin a ropa by se už nezískávaly z uhlí, ale z mnohem ekologičtějších zdrojů a pomocí slunečního svitu či energie větru. Nikdo nepochybuje, že kdyby se to podařilo, emise skleníkových plynů zaviněné jejich spalováním by se výrazně snížily, či dokonce klesly na nulu. Doprava celosvětově produkuje 16 procent skleníkových emisí, takže čistota jejího pohonu je samozřejmě velké téma. S umělým benzinem, naftou či zemním plynem experimentují firmy jako Porsche, Audi nebo ExxonMobil. Mohou tedy znamenat převrat v boji se změnou klimatu? A není důraz na rozvoj elektromobilů nakonec předčasný?

Benzin ze slunce a vzduchu

Na papíře to vypadá jednoduše. Paliva, která používáme v autech, domácnostech či průmyslu, jsou zpravidla sloučeninami uhlíku a vodíku, v úvahu přicházejí i molekuly skládající se z vodíku a dusíku, konkrétně čpavek.…