Centrální mozek lidstva v ohrožení
Proč je třeba udržet svobodu slova i pro ty, kdo nás zraňují
Je svobodné myšlení ohroženo? Omezují západní univerzity a média svobodu slova? Donutil Donald Trump americké instituce popírat fakta a vědecká zjištění? Ochraňuje levice tak silně menšiny, že veřejně aktivní lidé zapínají naplno autocenzuru, aby nepřišli o zaměstnání? Západní svět – a zejména ten anglosaský – zažívá v posledních letech intenzivní debatu o hranicích svobody slova. Jedna z obálek časopisu The Economist se na začátku září věnovala útoku na volnost myšlení a argumentace zleva, známá publicistka Anne Applebaum napsala koncem srpna pro The Atlantic esej Noví puritáni (text na str. 30–43), kde uvádí: „Právě teď se v Americe můžete setkat s lidmi, kteří přišli o všechno – o práci, o peníze, o přátele, o kolegy –, ačkoli neporušili žádný zákon a někdy ani pravidla na pracovišti. Místo toho porušili (nebo jsou z toho obviněni) společenský úzus týkající se rasy, pohlaví, osobního chování, či dokonce přijatelného humoru, který možná před pěti lety nebo možná před pěti měsíci neexistoval.“
Když letos v únoru slavil německý týdeník Die Zeit pětasedmdesáté narozeniny, napsal šéfredaktor listu Giovanni di Lorenzo úvodník, ve kterém zařadil mezi největší hrozby pro západní svět omezení svobodné diskuse. Připomněl několik případů amerických novinářů, kteří byli propuštěni proto, že se jejich texty nějak dotýkaly menšin. Podle di Lorenza se někteří redaktoři bojí psát, co si myslí. „Jak lze důvěřovat médiu, jehož vlastní zaměstnanci se domnívají, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu