Zapovězený svět v centru Prahy: Tady hlídá Širokko

Nízká železná dvířka fungují jako vstup do jiné, dávné dimenze: hned za nimi začínají do výšky stoupat dřevěné, staletími sešlapané schody, které se důmyslnou samonosnou šnekovou konstrukcí obtáčejí po zdi věže až kamsi nahoru. Na konci 17. století je navrhl geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a původně spojovaly kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici s mnohem výše položenou budovou kláštera theatinů (kajetánů), aby členové řádu nemuseli při cestě za modlitbou chodit přes venkovní zahrady.

Dnes ovšem Santiniho věž působí jako kulisa pro příběhy nebojácných Rychlých šípů. Vchod do kláštera na vrcholu nádherného schodiště je poslední dekády zamčený, nikdo sem nechodí, schody zapadají prachem a na unikátní místo se dostane pouze ten, kdo se nestydí požádat místního kostelníka, aby ho sem na chvíli pustil. Chybí jen maskovaný Širokko střežící tajemství tohoto opuštěného místa. Nejsme přitom v zapadlém kraji, ale v samotném centru hlavního města, pouze pár desítek metrů pod Pražským hradem.

Bývalý klášterní areál dlouho fungoval jako důmyslná spojnice mezi Nerudovou ulicí, Novými zámeckými schody a Thunovskou ulicí. Jenže klášter byl v devadesátých letech i s kusem zahrad privatizován, teď se přestavuje na byty – a jestli si jeho majitel něco opravdu nepřeje, pak to, aby přes pozemky někdo chodil. Architektka Kateřina…