Nevidím v tom problém
Evropané v Česku: Gordon Lovitt a jeho okouzlení přelomovou svobodou a slovanskou pohostinností
Školní výlety bývají většinou šancí, jak uniknout dozoru autorit a užít si se spolužáky alespoň kousek svobody. Gordonu Lovittovi jeden takový trip do Československa v roce 1985 změnil život. Osmnáctiletý student herectví v Londýně tehdy spolu se spolužáky vyrazil na výměnný kulturní pobyt do divadelního spolku v socialistickém Gottwaldově. Země za železnou oponou jej okouzlila natolik, že se tam záhy po jejím pádu vrátil a postupně se tu usadil natrvalo. „Hraní na kytaru a možnost chodit do přírody, která v Británii nebyla,“ vzpomíná v kanceláři své produkční firmy na Starém Městě na to, co mu v polovině osmé dekády v Československu tak učarovalo.
Letos si i pod vlivem blížícího se brexitu po pětadvaceti letech požádal o české občanství. „Nevidím žádnou výhodu odchodu z EU,“ říká příznivec zachování libry, který výsledek referenda považuje za nešťastné vyústění „dvacet let trvající protievropské propagandy“.
Obrovský optimismus
Příběh Gordona Lovitta v mnohém odráží vývoj porevolučního Československa v devadesátých letech s jeho specifiky. Ještě z Británie sledoval vystudovaný divadelní herec (měl za sebou hostování na divadle, drobnou roli v televizním seriálu a před sebou konkurenční britskou scénu) dramatický kvas roku 1989 v zemi táboráků a kytar. O pět let později se prostřední syn z rodiny profesora literatury ze severu Anglie rozhodl, že to „přijede na půl roku zkusit, protože ho Česko plné euforie přitahovalo“.
Patřil tak k vlně cizinců, která se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu