Zhaslo srdce na Hradě
Dějiny prezidentství Václava Havla
„Olga je proti tomu, prý se se mnou rozvede.“ Je prosinec 1989 a vůdce nenadálé „sametové revoluce“ stojí před osudovým krokem. Města jsou polepena jeho plakáty, davy na náměstích skandují jeho snadno zapamatovatelné jméno. „Je to nemožný, aby byl prezidentem,“ zaznamenává postesk manželky Olgy spisovatelka Eda Kriseová. „Ty přece taky víš, že se na to nehodí. A co si počnu já?“
Manželé Havlovi měli v tom čase za sebou možná nejdramatičtější rok života. Napřed lednové zatčení a uvěznění Václava. Květnové propuštění kvůli nemoci a protestům z ciziny. Pak rozjezd petice Několik vět, která poprvé probudila Husákovo království ze spánku. Sametový převrat a hektické týdny, během nichž se tvoří základy opět svobodného Československa, směřují k jedinečnému vyvrcholení. Je to chvíle, na kterou pamětníci nemají nikdy zapomenout: Vladislavským sálem Pražského hradu zní působivé fanfáry z Libuše, do nichž vchází na pohled nenápadný muž s nesmělým úsměvem – nový prezident a nový český idol Václav Havel. Dnes, po třinácti letech, odchází tento muž z Hradu pryč. Jaký byl?
Tam, kde sedí Havel
„Když jsme po Havlově zvolení přišli na Hrad, připomínalo to tam Kafkův zámek,“ vzpomíná dnes jedna z prvních prezidentových poradkyň Eda Kriseová. „Na chodbách stáli vojáci se samopaly. Na stěnách kanceláří visely obrazy vymalované ve stylu socialistického realismu, pod nimi mohutná kožená křesla. Ve všech místnostech bylo odposlouchávací zařízení, a my jsme nevěděli, kdo a kde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu