Časy se mění
Svět kolem nás zažíval vlastní formu osmašedesátého a také to někdy bylo drama
Pojmenovat rok 1968 na Západě je vlastně dodnes podivuhodně obtížné. Někteří vzpomínají s nostalgií: pro básníka a hudebníka Eda Sanderse byl onen rok například vrcholem „the golden age of fucking“.
Sexuální revoluce rozhodně byla na pořadu dne a musela to být velká zábava. Mexické univerzitní studentky vyrazily do ulic hlavního města s plackami s nápisem „panenství způsobuje rakovinu“ a hrdinkou titulních stran ctihodných amerických médií jako The New York Times, Newsweek nebo Life se stala mladá dáma jménem Linda LeClair, která – neslýcháno, nevídáno – podvedla vedení univerzity a bydlela načerno mimo koleje v podnájmu se svým přítelem. A jak už to v oněch měsících chodilo, výsledkem aféry byl neadekvátní zákrok nic nechápající starší generace, vyloučení z univerzity a následné petice a protesty. Slečna Linda nedostudovala, koleje však byly zakrátko smíšené, a když si dnes čtete citáty Lindina tatínka, vyjadřující naprosté zoufalství nad pokleslými mravy vlastní dcery, cukají vám koutky.
Jiní ovšem vzpomínají spíše s mrazením v zádech. Rok 1968 byl bezpochyby jedním z nejpodivnějších a nejdramatičtějších, jaké západní společnost po válce zažila. Historik Charles Kaiser, jenž sám nezapře, že tak intenzivně jako onoho roku už později ve svém životě nikdy realitu neprožíval, ve své knize 1968 in America (Rok 1968 v Americe) například tvrdí, že „pro překvapivě velké množství…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu