Muži 28. října

ANTONÍN ŠVEHLA

(1873–1933)

„První ve straně jest Švehla, pak dlouho nepřijde nikdo, než přijdou teprve jiní. Co míní Švehla, co řekne Švehla a jak rozhodne Švehla, na to čeká celá strana jako na evangelium; beze Švehly žádné důležitější otázky se nerozhodne.“ Takto popsal pozici předsedy agrární strany Antonína Švehly prvorepublikový ministr financí Cyril Horáček.

Švehla politiku chápal jako věc domluvy a mnohdy i kompromisu, pokud to má posloužit svému účelu. O politice také s oblibou říkal, že „je krásná, ale ze všech nejkrásnější je politika československá. Protože je tak těžká.“

Narodil se v Hostivaři v selské rodině, po smrti otce hospodářství převzal. Vyučil se pekařem, veškeré široké znalosti získal samostudiem. Politicky se začal angažovat velmi mladý už v devadesátých letech 19. století a brzy se zařadil mezi významné představitele agrární strany. V roce 1909 se stal jejím předsedou a získal mandát zemského poslance. Pod jeho vedením se vliv agrární strany ve vyšších patrech politiky i na venkově rozšířil; právě Antonín Švehla je tvůrcem hesla „Venkov je jedna rodina“.

Byl členem domácího odboje a stal se i jedním z vůdčích reprezentantů Národního výboru v roce 1918. V mladé republice zasedl do křesla ministra vnitra, upevnil svoje postavení v agrární straně, jeho politická hvězda stoupala. Na podzim roku 1922 převzal vedení vlády a ve funkci premiéra zůstal – kromě půlroční přestávky v roce 1926 – až do roku 1929, kdy se z politiky musel…