Popusťme teď uzdu fantazii, nechme stranou všechny etické námitky a další „ale“. Dlouhodobé předpovědi jsou ošidné, přesto se zkusme zamyslet nad tím, kam může věda a technika dospět v horizontu desítek a stovek let.
Kosmické lety od sedmdesátých let minulého století spíše stagnují, není ale žádný důvod, aby to tak bylo navždy. První let na Mars by mohla NASA uskutečnit kolem roku 2040, soukromníci jako Elon Musk nebo Jeff Bezos možná na rudou planetu vyrazí i dříve. Vybudovat tu trvalou základnu bude mimořádně obtížné kvůli řídkému nedýchatelnému ovzduší, průměrné teplotě kolem minus 60 ˚C a především kosmickému záření, před nímž není planeta na rozdíl od té naší chráněna. Přesto lidé jednou na Marsu jednou pravděpodobně žít budou a možná se jej pokusí terraformovat, změnit tak, aby se více podobal Zemi.
Pomoci by k tomu mohly geneticky modifikované bakterie, které by začaly dodávat do ovzduší Marsu kyslík a skleníkové plyny (kvůli ohřátí planety) a také by odstraňovaly jedovaté látky z půdy. Takový projekt by ovšem trval stovky, možná tisíce let a úspěch není zaručen – nevíme totiž, proč kdysi relativně husté ovzduší Marsu vlastně zmizelo.
Možná ale naši potomci nechají Mars svému osudu a najdou ve vesmíru obyvatelnější svět. Jak se ukázalo v uplynulém čtvrtstoletí, planety jsou v kosmu hojné a objevit nějakou pohostinnou by dokázaly i přístroje, které bychom už v podstatě dokázali vyrobit. Otázka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
