Až starostové povládnou světu

Kanada je druhou největší zemí na světě, její panenské lesy a nekonečné pláně se táhnou od Pacifiku až po Atlantik. Je to také velmi bohatá země – stabilně patří do první dvacítky největších národních ekonomik na světě. Všechno je ovšem relativní – kdybychom změřili ekonomický význam měst, celou kanadskou ekonomiku o velikosti 1,6 bilionu dolarů by strčilo do kapsy jediné město – japonská metropole Tokio.

Mužem, který na tento paradox současnosti nedávno upozornil, je profesor Torontské univerzity Richard Florida. Letos v dubnu spočítal ekonomický výkon globálních superměst, jako jsou Tokio, New York nebo Londýn, a porovnal ho s národními státy. A došel k zajímavému postřehu: „Skutečnými centry globální ekonomiky jsou dnes města – to ona jsou platformami pro inovace, podnikání a ekonomický růst. Avšak co se týče fiskální a politické moci, zůstávají uvězněná uvnitř stále více zastaralých a zpátečnických těles, která nazýváme národními státy,“ píše Florida na webu CityLab, který patří pod časopis The Atlantic.

Urbanista Florida není sám, kdo si myslí, že váha měst roste. „Začíná éra, ve které budou města důležitější než státy,“ píše světoběžník a známý autor knih o globalizaci Parag Khanna ve své knize Connectography: Mapping The Future of Global Civilization (Konektografie: Popis budoucnosti globální civilizace). V ní popisuje svět, kde New York (nebo třeba Dubaj) fungují tak trochu jako moderní verze čile obchodujících, nezávislých městských států, které známe…