Na planetě Zdiměřice

Procházka mezi novostavbami vypovídá o docela pestrém vkusu zdejších obyvatel: kromě běžných rodinných domů tu najdeme i dřevěný srub, bílý palác s antickým sloupovím nebo strohou moderní krychli ze železa a betonu. Jinak ale osada Zdiměřice působí ve všední den dopoledne opuštěně. Ulice s ptačími názvy jako Skřivanová, Sojková, Drozdí nebo Labutí jsou liduprázdné, žádné známky života nejeví ani řady zbrusu nových domů v zahradách obehnaných zídkami.

Po stovky let to byla malá zemědělská vesnice uprostřed polí na jih od Prahy. Ještě v roce 2000 tvořilo Zdiměřice pár desítek chalup, v nichž žilo dohromady asi sto lidí. S prvními léty nového tisíciletí ale přišel zlom, který podobu vesnice dramaticky změnil. Místní pole a louky skoupili obchodníci a změnili je na stavební parcely, na nichž vyrostly stovky rodinných domů. První noví obyvatelé sem přišli kolem roku 2003; od té doby do současnosti se počet obyvatel více než zdesetinásobil – a dál roste.

Zdiměřice v tom nejsou zdaleka samy, podobný „steroidový“ růst zažily skoro všechny vesnice na okraji Prahy. Desetitisíce obyvatel velkoměsta zatoužily vyměnit panelák za rodinný domek se zahradou, který si mohly vybrat z katalogu stavební firmy. A staly se tak součástí fenoménu, pro který se vžilo označení satelitní městečko, satelit. Nově vzniklé předměstské osady ale neznamenaly návrat k pospolitému stylu života. Spíše naopak: získaly pověst míst, kde lidé žijí izolovaně v nových domech a o sousedy ani okolí se příliš…