Einsteinův hvězdný katapult

Jde-li se člověk na Matematicko-fyzikální fakultu UK v pražské Troji dotázat, jak se dá doletět k Alfě Centauri nebo některé jiné „blízké“ hvězdě, trochu se obává, aby nebyl rychlostí výrazně podsvětelnou, leč v pozemských měřítkách stále značnou odeslán na sci-fi do kina, nebo rovnou k primáři Chocholouškovi.

Jistě, mezihvězdnou výpravu zatím nikdo nechystá, ale přemýšlet o ní může mít větší smysl než dřív. Zatímco ještě před 20 lety nebylo jasné, zda hvězdy alespoň trochu podobné Slunci mohou mít vlastní planetární systémy, dnes známe více než tisíc planet u jiných hvězd (takzvaných exoplanet) a další tisíce kandidátů čekají na potvrzení své existence.

Bylo by tedy kam letět, otázka zní jak. Autoři sci-fi příběhů promýšlejí nejrůznější scénáře mezihvězdných expedic a předpovídají spoustu nástrah: astronauti propadají náboženskému blouznění, ničí je kosmické záření, po srážce lodi s bludným asteroidem se bouří palubní roboti. Fyzik Pavel Krtouš z MFF UK vidí ovšem střízlivější důvod, proč taková výprava půjde stěží uskutečnit: loď by potřebovala tak obrovské množství paliva, že ho v podstatě nelze transportovat.

Dokonale cizí svět

Podoba objevených planet je (ne)skutečně rozmanitá. Na jedné pravděpodobně prší roztavené sklo hnané vichry o rychlosti 7000 km/h, na jiných mohou sněžit rubíny a safíry. Byla nalezena planeta, kterou patrně celou pokrývá oceán, a jiná zahalená mračny tvořenými nejspíš něčím jako kapky chloridu draselného, sloučeniny, která se…