Město, které nikdy nespí na vavřínech

Historické momenty se někdy odehrávají na zcela nepravděpodobných místech. V případě New Yorku třeba v jedné ze základních škol ve čtvrti Chelsea. První prosincový čtvrtek se tu sešly asi tři stovky lidí reprezentujících tu část Ameriky, které není těžké uvěřit, že chce měnit své město a možná i svět k lepšímu. Teď chtějí vzdát hold jednomu ze svého středu, který to ve své touze měnit věci kolem sebe k lepšímu dotáhl daleko. A to přesto, že nedělá politiku ani nevydělává velké peníze, neudělal nic, bez čeho by se lidé v Americe, New Yorku, a dokonce ani v Chelsea samotné neobešli, a mimo jeho čtvrť a už vůbec mimo město jeho jméno skoro nikdo nezná.

Ten muž se jmenuje Robert Hammond (44) a během večera mu sál několikrát bouřlivě zatleská, bude mu aplaudovat vestoje a sám Hammond bude polykat slzy dojetí. Šéfka sekce plánování newyorské radnice a přední členka zdejší administrativy Amanda Burdenová o Hammondovi řekne, že je jedním z nejpozoruhodnějších lidí, jaké kdy potkala. Nebo že Robert Hammond je skvělý muž s otevřeným srdcem, který hluboce věří v důležitost své sousedské komunity. Tím bude nasazená emoční laťka, již budou přítomní z úcty k Robertovi ochotně překonávat. Proč to všechno? Robert Hammond se zasloužil o vznik jednoho ze symbolů dnešního New Yorku, podle mnohých nejpůsobivějšího města na Zemi, do kterého se nejezdí za památkami, ale za životem. Města, kde se život v posledních letech pronikavě mění.

Inovátorské ambice Roberta Hammonda nikdy nepřesáhly…