Do nitra snů
Jaký smysl má bláznivý biograf, který ve spánku prožíváme každou noc? Moderní neurověda je jednomu z velkých tajemství lidské mysli stále více na stopě.
Elias Howe ve snu uviděl průlomový zlepšovák pro svůj vynález šicího stroje, golfista Jack Nicklaus se naučil úder, který ho vrátil mezi světovou špičku, a Paul McCartney poprvé uslyšel melodii své nejslavnější písně Yesterday. O náhlých nočních vnuknutích a inspiracích svědčí řada knih, nic ale jejich tajuplnou podstatu nevystihuje tak jako jeden půl století starý sen z oboru matematiky.
Donald J. Newman patřil k silné poválečné generaci amerických matematiků a už od dětství vynikal coby přeborník v řešení komplikovaných úloh. V raných padesátých letech se ještě jako student na Harvardu spřátelil s Johnem Nashem – matematickým géniem a budoucím laureátem Nobelovy ceny, jehož celoživotní souboj s paranoidní schizofrenií zachytil známý hollywoodský snímek Čistá duše z roku 2001.
O deset let později Newman už coby pedagog na Univerzitě v Massachusetts řešil jistý matematický problém a fatálně se na něm zasekl. Týden se nedokázal hnout z místa. Jednou večer usnul a zdál se mu sen, v němž seděl v restauraci spolu se starým přítelem Nashem. Newman využil chvíle a během hovoru požádal kolegu o pomoc s rébusem, který ho trápil. John Nash mu bez většího přemýšlení poradil řešení. Zazvonil budík, a když matematik otevřel oči, věděl prý jistě, že postup, který právě vyslechl ve snu, je správný. Rozpracování důkazu trvalo ještě několik týdnů, ale domněnka se potvrdila. Výsledek své práce pak Donald Newman publikoval v odborném matematickém časopise. A…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu