0:00
0:00
Rozhovor12. 9. 200917 minut

S Vladimírem Pistoriusem o knihách na internetu

Na téma digitalizace knih, sporu nakladatelů a Googlu, projektu Google Books, ochrany autorských práv i kulturního dědictví, jste mohli diskutovat s Vladimírem Pistoriusem, předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

Vladimír Pistorius
Astronaut
Vladimír Pistorius Autor: ČTK
Vladimír Pistorius Autor: ČTK
↓ INZERCE

Vladimír Pistorius

(*1951) vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK (1974), v letech 1978 – 1989 byl programátorem ve VÚMS, následně ředitelem nakladatelství Mladá fronta (1990–2000), od roku 2000 ředitelem nakladatelství Paseka.

Řídil vydávání samizdatových knih v rámci takzvané edice KE.78 („Krameriovy expedice 78“), organizoval, knihy přepisoval, přenášel, občas vázal, připravoval obálky a v pozdější době zkoušel i sítotisk.

V roce 2006 založil se svou ženou knihkupkyní Márií Olšanskou nakladatelství PISTORIUS & OLŠANSKÁ. Nakladatelství se orientuje na českou i překladovou beletrii, poezii a literaturu faktu. Vydává rovněž studentskou edici Scholares, která vzniká v rámci semináře nakladatelské praxe vedeného Vladimírem Pistoriem a pořádaného Ústavem české literatury a literární teorie FF UK v Praze.

Česká republika hraje ve sporu o digitální knihovnu (byť opatrně) podle evropských not. Ministerstvo kultury mělo na jednání s Googlem dva zástupce, náměstek Jaromír Talíř ale zatím nemá k projektu jasný postoj, stejně tak Národní knihovna a Městská knihovna v Praze (všichni ovšem zdůrazňují starost o autorská práva). Svaz českých knihkupců a nakladatelů je ostře proti a po vzoru západních kolegů mluví o ohrožení české kultury (americké knihovny mají rozsáhlé bohemistické sbírky, takže, pokud zdejší držitelé práv tituly neodhlásí, na tamějším webu vznikne slušná česká čítárna). (Ukázka z článku v Respektu 38/09.)

(On-line rozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:37Eduard SemschMyslíte si, že zveřejnění českých knih na Google books může ohrozit nejen prodej těchto knih, ale i ohrozit českou literární tvorbu do budoucna?10:58Vladimír PistoriusAno, myslím si to. Zveřejnění plných textů s možností jejich prodeje jistě sníží prodej papírových knih. Může je snížit do té míry, že zbankrotuje většina knihkupců a nebude, kde papírové knihy prodávat. Jsem přesvědčený, že knihy v elektronické podobě se budou kopírovat – stejně jako hudební CD, takže jejich prodej nenahradí tržby za prodej papírových knih. Pokud tedy Google skutečně bude vystavovat podstatnou část produkce, nakladatelé ani autoři si brzy nevydělají na svou režii. Nakladatelé zmizí a autoři ztratí motivaci. Řada autorů sice nepíše jen pro peníze, ale počet nových rukopisů velmi poklesne.:08Kamil SedlákDobrý den,
domnívám se, že ve srovnání s mnoha jinými státy jsou ceny knih v ČR vysoké - ne absolutně, ale vzhledem ke kupní síle obyvatel. To samo o sobě nevadí, protože kdo chce číst, může si zdarma zajít do knihovny. Pohodlnější by však bylo, kdyby si člověk mohl knihu stáhnout z Internetu - a nemuselo by to být úplně zadarmo. Co třeba poplatek za elektronickou knihu ve výši ceny denního tisku, časopisu či jízdenky MHD? Myslíte si, že by takovýto systém malých poplatků za el. knihu mohl být pro nakladatele finančně zajímavý, nebo by se jim v podmínkách ČR podle Vašeho názoru nikdy nemohl vyplatit?10:59Vladimír PistoriusDo ceny knih se promítají autorské honoráře, mzda redaktora, honorář typografa atd. Jsou to často velmi perně vydělané peníze, která musejí pokrýt jejich vlastní režii, především životní náklady. Kromě toho se tam promítá také cena za tisk a cena za distribuci. Cena za tisk tvoří u knih v Západní Evropě asi 10–15 % konečné ceny, v České republice je to asi 30 %. Google si hodlá za distribuci účtovat 37 % koncové ceny (což je větší rabat, než jaký má většina českých knihkupců). Ve svém článku pro A2 jsem dovodil, že ceny elektronických knih nemohou být nižší než nějakých 50 % ceny papírových knih. Rozhodně nemohou být stejné, jako cena časopisu či jízdenky MHD, protože by nepokryly režii autora a nakladatele. Navíc se elektronické knihy snadno kopírují, takže téměř s jistotou předpokládám, že by klesl i celkový počet prodaných (zaplacených) knih. Samozřejmě by bylo pohodlné mít všechny knihy levně k dispozici, a nejlépe zadarmo. Jenže toto pohodlí musí někdo zaplatit a s Vámi navrhovanými cenami to není možné.
To se týká obecně problému elektronických knih. V případě Googlu k tomu navíc přistupuje i problém právní – nikdo přeci nemůže publikovat cizí práci způsobem, a za podmínek, jaké si její autor nepřeje – ať už v papírové či elektronické podobě, každý musí napřed s majitelem práv uzavřít smlouvu.:02TomášPokud vím, Google zveřejňuje pouze ukázky z knih, nikoli celá díla. Něco podobného dělá i Amazon k podpoření prodeje knih. Proč se proti tomu vydavatelé bouří? A jak vnímáte projekt Europeana ve srovnání s GoogleBooks?10:59Vladimír PistoriusI zveřejňování ukázek podléhá autorskému zákonu a pokud to není tzv. citace, vyžaduje svolení majitele práv. To Amazon, na rozdíl od Googlu, má. Zveřejňování ukázek není onen zásadní problém, proti němuž se autoři a nakladatelé bouří, neboť ukázky zpravidla knihu také propagují. To, proti čemu my nakladatelé protestujeme, je záměr Googlu (nikoliv jeho posavadní praxe) zpřístupnit na internetu a prodávat kompletní texty miliónů knih bez svolení majitelů práv, a to dokonce bez ohledu na to, že jsou dosud v Evropě v prodeji.
Projekt Europeana se od knižního projektu Googlu liší v tom, že pokud zpřístupní text v elektronické podobě, jedná se buď o tzv. volný text, k němuž již autorská práva vypršela, nebo k tomu má předem řádně uzavřenou smlouvu s majitelem práv.:01Tomáš Zilvara) Dobrý den, já bych se rád zeptal jak podle Vás vypadá správný model digitalizace knižního trhu, pokud je tedy ten od Google vyloženě likvidační?
b) Jestli se nebojíte, že když nebudete podporovat / financovat alternativu, že knižní trh dopadne jako hudební, který také odmítal.
c) Google jasně prohlašuje, že stáhne na vyžádání knihy, které porušují autorský zákon a které majitel práv chce prodávat. V čem je tedy strach?11:00Vladimír Pistoriusa) Já sám se příliš nezabývám „digitalizací“ knižního trhu. Dokud se nepřijde na skutečně bezpečnou ochranu před kopírováním elektronických materiálů, nedoporučoval bych žádnému nakladateli ani autorovi prodávat komerčně úspěšné knihy v digitální podobě. Myslím si, že na internetu se v oblasti knih dobře uplatní tzv. volné knihy (tedy knihy autorů, kteří zemřeli před více než 70 lety, a dále knihy, u nichž nehrozí masivní prodej, a tedy ani masivní kopírování – tedy knihy malonákladové – například vědecké, nebo knihy jejichž dotisk se již nevyplatí.b) Nemyslím si, že hudební trh digitalizaci odmítal, naopak velmi podporoval přechod od vinilových analogových desek k digitálním CD. Bylo to na přelomu 80. a 90. let, tedy v době, kdy ještě nikdo netušil, že vypalovačky budou v každém PC a nevěděl, co je www. Nakladatelé tuto historii však již znají a měli by být proto při digitalizaci knih opatrní.c) Problém má dvě stránky. Právní a praktickou. Ta právní spočívá v tom, že Google hodlá napřed porušit cizí práva, a pak je ochoten na požádání obnovit původní stav. Je to jakoby někdo přišel do cizího domu a tam si vzal bez svolení televizi a židli. Byla by to krádež, i když by byl ochoten majetek vrátit, kdyby se o něj majitel přihlásil. Myslím, že nelze legalizovat permanentní porušování práva ze strany subjektu, jehož identita je známá, jakkoliv se jedná o velkou firmu. (Samozřejmě víme o již existujícím pirátském vystavování knih na internetu. Ale je doposud všude považováno za kriminální čin a zpravidla se ho dopouštějí subjekty, které se snaží svou identitu skrývat. Pokud se je podaří identifikovat, hrozí jim stíhání a velké tresty.)
A co se týče oné stránky praktické, na niž jste se ptal – strach máme v tomto případě i z krátkého vystavení takovéhoto počtu digitálních textů. Stačí totiž pár kupců a pirátské kopírování z legálně získaných kopií se rozběhne.:27klo-káněExistuje dost knih, které při nejlepší vůli člověk nesežene, neboť je nakladatelé nedotisknou (některé od Paseky) a představuje-li právě dotisk pro nakladatele velký a riskantní náklad, nemohl by knihy zpřístupnit alespoň elektronicky? Nebo nabídnout print-on-demand za cenu poněkud vyšší? Pokud takovou knihu člověk chce, nezbyde mu než si ji okopírovat (což představuje jisté rukodělné potěšení při vazbě a u některých knih vyjde dokonce laciněji než kniha nová), v dnešní době však spíš naskenovat a případně předat dál. Výsledkem jsou nekvalitní skeny dobrých knih v oběhu a nulový zisk pro nakladatele, zatímco v druhém případě by mohl být zisk „aspoň nějaký“ a důstojná podoba knihy, třebaže čtená z monitoru. Ví Respekt sám, kolik čtenářů jej čte v PDF a platí za něj a kolik si jej zkopíruje od druhých?11:01Vladimír PistoriusMáte pravdu. Existuje řada knih, které mohou být publikovány elektronicky ku prospěchu autora, nakladatele a ovšem i čtenáře. Jedná se právě o knihy, kdy by se asi rozumný náklad v papírové podobě nevyplatil. Autoři i nakladatelé si toho jsou vědomi, ale pouze oni mohou rozhodnout o tom, že knihu takto zpřístupní, a nesmí to za ně udělat někdo jiný. Elektronické publikování je publikováním jako každé jiné a musí být podloženo patřičnou smlouvou, musí být v souladu s autorským právem. Hrozba Googlu spočívá rovněž v tom, že za nedostupné chce považovat všechny knihy nedostupné v amerických knihkupectvích – a tedy i naprostou většinu evropských knih.
Pokud se týká poslední otázky – nevím, kolik časopisů se přečte v PDF, nejsem ostatně ani redaktor Respektu. Ale problematika digitálních časopisů je jiná než problematika digitálních knih. Ekonomika časopisů, na rozdíl od ekonomiky knih, je postavena nejen na tržbách z prodeje, ale velmi silně i na příjmech z reklamy. Kupříkladu časopis Metro nebo časopisy řady Grand- se dokonce rozdávají zadarmo. Bezplatné časopisy mohou díky reklamě fungovat a být i výnosné, knihy sotva.:20Kamil SedlákJaký je Váš názor na to, že USA po celém světě apeluje na dodržování autorských práv, a přitom americká firma Google se na autorská práva spisovatelů a nakladatelů ze zemí mimo USA nijak zvlášť neohlíží? A co si myslíte o principu, že nakladatel musí kontaktovat firmu, aby jeho knihu z Internetu stáhla? Budete muset kontaktovat i desítky dalších firem s podobným záměrem a následně pak i desetitisíce soukromých osob, které na Internetu zpřístupní některou z Vašich knih, a doufat, že daná firma či osoba blahosklonně Vaší žádosti vyhoví, podobně jak to přislíbil i Google?11:01Vladimír PistoriusMůj názor na řešení, které by Google rád realizoval, je patrný z mých předchozích odpovědí. Myslím si, že povolení publikovat (tj. vydat) texty na internetu bez předchozího povolení majitelů autorských práv by byla legalizace pirátského vydávání a uvedla by autorské právo na celém světě v naprostý chaos. Pokud by to směl dělat Google, proč by to nemohl dělat každý? Každý nakladatel by pak směl vydat libovolnou knihu, aniž by měl svolení jejího autora. USA je ovšem signatářem Bernské konvence o autorském právu. Podle ní také zatím stíhá ty, kteří autorské právo porušují. Nechci nijak předjímat rozhodnutí newyorského soudu v této věci, ale věřím, že rozhodne v souladu s americkým zákonem o copyrightu a závazky, které má USA jako člen bernské úmluvy, a které jsou rovněž součástí americké legislativy. Proti návrhu Googlu vystupují nejen evropští nakladatelé, ale i řada amerických právníků, včetně zástupců amerického Registru copyrightů (The Register of Copyright).:41Zdeněk FekarPřeji Vám pěkný den, pane Pistoriusi,přiznám, že osobně považuji strach z projektu Google Books za nepochopení doby, viz již zde zmiňovaný hudební průmysl, jako určitou součást toho, že zdejší knižní byznys málo, ne-li vůbec myslí na marketing a moderní trendy. Ale respektuji, že je to postoj většiny odvětví…I když, zajímalo by mne, jaký podle Vás je vlastně podíl nakladatelů, kteří se proti googlovskému projektu staví? Opravdu je Vás většina? Jsou proti spíše ti menší, nebo i velké nakladatelské domy?A druhá věc: jistě tento projekt neodmítají jen nakladatelé v Česku. Můžete říct, kde v Evropě/světě proti němu protestují stejně nebo třeba ještě silněji a naopak, kde se k němu stavějí vstřícněji? Coby zástupce Svazu, koordinujete protesty i v mezinárodním měřítku?Poslední, trochu nefér otázka. Respektuji, že jako šéf Svazu musíte hájit jeho postoj, i kdyby třeba Váš osobní byl jiný. Je nebo není jiný?Díky za odpovědi.11:02Vladimír Pistorius1. Myslím si, že knihy by měly mít z pirátského kopírování větší strach než hudební průmysl. Hudebníci si totiž mohou vydělat peníze na pokrytí své režie nejen prodejem cédéček, ale také koncerty. Sotva si ale představíme autora, který by si sedl do výkladní skříně a vybíral do klobouku. Odpor proti pirátskému šíření knih vůbec není pouze otázkou zanedbávání marketingu a trendů nové doby, jak jsem se snažil vysvětlit ve svých odpovědích na předchozí otázky.2. Pokud se týká reakce nakladatelů na googlovské Vyrovnání, nemám žádný statistický přehled. Myslím si, že čeští nakladatelé se ve věci orientují poněkud obtížněji a také se trochu spoléhají na to, že to za ně vybojují jejich kolegové z ostatních evropských zemí. Většina důležitých materiálů je v angličtině a jedná se o stovky a stovky strana (samotný návrh googlovského Vyrovnání má přes 330 stran právnické angličtiny). Zatím ale nevím o jediném evropském profesionálním nakladateli či knihkupci, který by googlovské řešení vítal nebo by se k němu tvářil vstřícně. (Jisté pochopení nicméně, pokud vím, nachází Google u knihoven, jež se ovšem ekonomickou realitou knižního trhu nezabývají.)3. Odpor proti googlovskému řešení je prakticky identický ve všech evropských zemích. Evropská asociace nakladatelských svazů (FEP) a Evropská asociace knihkupeckých svazů (EBF) předložily stížnost na Google Evropské komisi. Ovšem v zemích, kde knižní průmysl hraje větší roli než u nás (Británie, Německo, Francie, Holandsko, Itálie), cítí ohrožení nejsilněji a proto se také angažují mnohem více, než nakladatelé čeští.4. Na Vaši osobní otázku rád odpovím. Existují problémy, na něž se můj osobní názor liší od oficiálního stanoviska Svazu, ale Google jím není. Pracoval jsem dlouhá léta jako programátor a před počítačem sedím neustále. Možná, že si proto dovedu představit googlovskou hrozbu reálněji, než jiní mí nakladatelští kolegové. Proto se v celé věci sám silně angažuji. Patřím k zásadním odpůrcům neoprávněného publikování na internetu (neplést s legálním publikováním na internetu) i mimo něj. Za velmi pregnantní vyjádření vlastních názorů považuji Námitky, které u newyorského soudu proti googlovskému vyrovnání podaly společně svazy německých, švýcarských, rakouských a švédských nakladatelů, a k nimž se později připojily rovněž svazy nakladatelů italských, francouzských a holandských – viz. http://www.boersenverein.de/sixcms/media.php/976/Google_Objections.pdf:48Mirek HoláňZa jakých podmínek byste byli ochotni s Googlem jednat?11:03Vladimír PistoriusJednat jsem ochoten vždy. Dohodnout se ale pouze za podmínek, že Google bude respektovat Bernskou konvenci a autorské právo.:21Petr KuceraDobrý den, myslíte si, že by mohla platit následující závislost: „Knižní díla dostupné kdykoli a kdekoli rozšiřují povědomí společnosti o českém kulturním bohatství.“Předem Vám děkuji za Váš názor.
PK11:14Vladimír PistoriusVaše tvrzení samozřejmě platí. Ale je třeba doplnit: „Pokud jsou knižní díla dostupné kdykoli a kdekoli, aniž by se jejím tvůrcům dostalo náležité odměny dostatečné k pokrytí jejich režijních nákladů, ohrožuje to českou kulturní budoucnost.“:49MagdalénaLze vás nějakou formou podpořit? Existuje petice proti záměru Googlu?11:18Vladimír PistoriusŽádná petice zatím neexistuje a trochu nevím, kam by se měla směřovat. Myslím si, že je několik bodu, kam se naše obrana obrací:
 - Americký soud, která o Vyrovnání s Googlem rozhoduje (zde evropští nakladatelé podali několik námitek)
 - Evropská komise a Evropský parlament, které by měly hájit dodržování práva a hájit evropské nakladatele
 - Česká vláda, která by měla v této věci aktivně podporovat Evropskou komisi (čeští zástupci na projednávání této věci před EK vystupovali jednoznačně a nekompromisně v tomto duchu).
Myslím si, že nás velmi podpoří, pokud toto téma nezmizí z obzoru zájmu veřejnosti, jako řada jiných důležitých témat.:37Matěj K.Dobrý den.
Budou pane Pistoriusi některé knihy vašeho nakladatelství dostupné na elektronickém „papíře“?11:21Vladimír PistoriusNechystám se k tomu. Jak jsem psal v některé předchozí odpovědi, pokud není vyřešena spolehlivá ochrana před pirátským kopírováním. jsou hrátky s digitalizovanými knihami nebezpečné. V blízké budoucnosti si dovedu představit digitalizaci pouze těch svých knih, které jsou rozprodány a už je nebudu dotiskovat.:18J. TomešNemáte obavy, že se díky této kauze vynoří větší počet organizací „hájících práva“ vydavatelů a vymáhajících pokuty, z nichž budou žít zase především ony organizace?11:35Vladimír PistoriusTuto obavu nemám. Evropská organizace nakladatelů v této věci, myslím, zatím hájí práva nakladatelů dostatečně razantně. Pokud by mohl každý bez souhlasu majitelů práv knihy publikovat, nastal by nejen právní chaos, ale i rozpad knižního trhu. Myslím si, že by brzy nebylo koho hájit.:00Lukáš JansaZúčastnil jste se soutěže Kniha mého srdce? Která je ta vaše srdcová?11:38Vladimír PistoriusTéto soutěže jsem se neúčastnil a není mi blízká. Nedokážu si představit, že bych ukázal prstem na jednu, deset nebo i sto knih a řekl: tak tahle/tyhle je/jsou lepší než jiné. Pokud se týká knih, jsem promiskuitní.:13R. ŠtefkaČtete někdy vy sám knihy na monitoru počítače či mob. telefonu?11:42Vladimír PistoriusJako nakladatel čtu texty z monitoru velmi často a jsem zvyklý s nimi v počítači různě pracovat. Ale chci-li text přečíst opravdu pozorně, vytisknu si ho.
Pokud Vás to zajímá, mám i poměrně značné zkušenosti s digitalizací textu, neboť jsem skenoval řadu strojopisných rukopisů či starých sazeb pro nová vydání. Myslím si, že vím dost o záludnostech samotné digitalizace, ale to je jiná kapitola.:24Jakub ZázvorkaChystá vaše nakladatelství nějakou opravdovou vánoční lahůdku?
Co chystáte pro příští rok? Omezíte produkci pod tíhou dění v hospodářství a ekonomice?11:51Vladimír PistoriusDěkuji, že mi nabízíte příležitost k propagaci, ale nechtěl bych moc odbíhat od tématu. Knihy, které chystám, najdete na mých internetových stránkách [email protected]. Snad jen o jedné z těch nejbližších bych se teď zmínil: asi za tři neděle vyjde opravdu výborný román Vladimíra Sorokina „Den opričnika“ (opričnici byli příslušníci pretoriánské osobní gardy Ivana Hrozného). Je to sříravá anti-utopická satira na politický vývoj v současném Rusku.
V příštím roce chystám mimo jiné román „Pan Mani“ izraelského autora A. B. Jehošui a také knihu „Dřevorubci“ norského autora Jacobsena, jejíž příběh je situován do období zimní války mezi Finy a Sovětským Svazem.
Zatím necítím potřebu svou produkci kvůli finanční krizi nějak omezovat.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články