Ptali jste se Jana Rumla

Jan Ruml

:57peon11Kdo jste pane? Koho zastupujete?09:28Jan RumlJmenuji se Jan Ruml, v roce 1990 jsem spoluzakládal časopis Respekt, nyní jsem předseda dozorčí rady vydavatelství Respekt Publishing, a.s.:50Kamil S.Dobry den, pripada mi, ze z nasi politicke sceny postupne mizi lide s moralnim kreditem a idealy (Spidla, Havel, Kocab, Vy, Marvanova, …) a zustavaji politicti pragmatici, kteri spise nez na idealech stavi sve kariery na politikareni uvnitr svych stran. Cim to, ze lide s idealy jsou v tomto ohledu mene uspesni (maji zpravidla kratsi „zivotnost“) nez jejich bezskrupolozni kolegove? Vetsine lidi prece musi byt sympatictejsi bezuhonny politik s nejakou pozitivni vizi nez klientelista ci politik s kontroverzni povesti.11:16Jan RumlV devadesátých letech byla politika poměrně konsensuální, každý ji vykonával osobně a ručil za svá rozhodnutí. Transformační étos pominul, politika se stala složitým vyjednáváním, v němž nehrají roli ideje, ale snaha dohodnout se za každou cenu. Objevili se různí zprostředkovatelé, poradci a asistenti, kteří různé věci tzv. předjednávají, aniž by měli nějaký mandát. Tím vzniká značný prostor pro různé zákulisní čachry. Dnešní politik, podle mého názoru, již necítí osobní odpovědnost za politická rozhodnutí, protože žádná nedělá.:33Kamil S.Mohl-li byste vratit cas a se zkusenostmi a informacemi, ktere ted mate, byste mohl zmenit nektere sve predchozi kroky/rozhodnuti - co byste zmenil? Je neco, co byste jiz znovu neudelal a naopak neco co jste neudelal a litujete toho?11:17Jan RumlČas vrátit nelze, člověk si musí všechny své chyby a omyly nést na zádech až do konce. Myslím si, že velkou politickou chybou, jíž jsem se dopustil, byl předčasný odchod z čela Unie svobody. Překlenoval jsem mezeru mezi tzv. pravičáky a středovými liberály, pozdější předsedové již tuto roli nebyli schopni plnit. Též si myslím, že kdybych zůstal předsedou, nebyla by se rozpadla Čtyřkoalice a dnešní politická scéna mohla vypadat úplně jinak. Ale, jak vidíte, to jsou samá kdyby…:46pavelDobry den. Dle meho nazoru je i u nas politika jen bojem o moc a vliv a volebni programy stran prostředkem prezentovaným více či méně populistickým způsobem voličům za účelem získání nejvíce hlasů líbivým způsobem, o člověka, lidi, způsoba a kvalitu jejich života ve skutečnosti jde jen na oko. Jinak to ale, mám pocit, na druhou stranu a vzhledem k naší minulosti v naší zemi ani jít nemůže. A navíc chybí tady lidé, kteří by (kdyby tady tací byli), myslíc to upřímě, byli schopni a měli tu sílu něco v dnešní politice a boji o moc změnit. A voliči si stejně nakonec nechají po volbách všechno líbit a maximálně jenom nadávají. Situace je neměná a smutná. Souhlasíte se mnou?11:20Jan RumlMasaryk říkal, že demokracie není pouze soustava politická, ale především soustava mravní. Nicméně, tak či onak, demokracie je formálně postavena na soutěži politických stran a na volebních výsledcích, které konec konců vytváříme my, kteří zde žijeme. Veřejný prostor však není jenom pro politiky, nýbrž pro nás všechny. Vždycky lze něco dělat.:22Jaroslav1) Vystudoval jste práva - jak jako odborník hodnotíte postup justice v kauze Čunek?2) M. Šimečka tvrdí, že zřízení nadace vlastnící vydavatelství Respektu zaručí redakci naprostou nezávislost. V čem přesně spočívá ten mechanismus nezávislosti? Vždyť zřizovatelé nadace budou stejně rozhodovat o jejím personálním obsazení?!3) Líbí se mi motto z www.janruml.cz: „Člověk je sám sebou i tehdy, když sám sebou není.“
Je to váš vlastní vhled?11:21Jan RumlV kauze Čunek bohužel na justici nedošlo. Protože jenom soud může rozhodnout, zda je někdo vinen či nevinen, zastavení trestního stíhání, a ještě za prapodivných okolností, vzbuzuje velké pochybnosti.Naprostou nezávislost nelze zaručit nikdy nikomu. A navíc i každý člověk je na něčem závislý, minimálně na své nezávislosti. Jde o to, aby nebyly na redakci činěny ani politické ani ekonomické tlaky a aby pouze redakce mohla svobodně rozhodovat o obsahu časopisu. V Respektu to tak již tradičně chodí. Nadace může tuto praxi potvrdit i do budoucna, protože nadační jmění, které bude vytvářet časopis Respekt, zůstane v nadaci a nebude možné s ním volně disponovat.Ano, poměrně často přemýšlím o své identitě a osobní integritě. Nejsem si však nikdy jistý, jak to vlastně je.:17JKDobrý den, jaké je vlastně Vaše poslání v Respektu?11:23Jan RumlV Respektu mám jako předseda dozorčí rady Respekt Publishing, a.s. na starosti strategii rozvoje vydavatelství, protože v budoucnu chceme k časopisu Respekt přidat ještě kvalitnější webové stránky, než jaké můžete vidět dnes, zřizujeme edici Respekt a máme další plány, o nichž budete včas informováni.:21Lenka BeranováDobrý den. Chci se zeptat, jestli jako předseda dozorčí rady můžete psát články do Respektu, nebo je v tom nějaký rozpor? Nebo jen zkrátka na psaní nemáte čas? Děkuji.11:24Jan RumlMyslím, že bych psát mohl, samozřejmě by záleželo na tom, zda by mě redakce tiskla. Nyní však nepíši, protože mám pocit, že ještě nemám od politiky náležitý odstup. Pořád se mnou cloumají různé vzteky a jiné vášně, což by se novináři stávat nemělo. Jednou se však ke psaní zaručeně vrátím.:25Štefan KováčNa nedávné konferenci jste hovořil o informační odpovědnosti - je si jí Respekt jako celek dostatečně vědom? Autocenzuru jste nazval cestou do pekel - funguje v Respektu nějaký druh cenzury?11:26Jan RumlInformační odpovědnost vychází z vědomí, že jakékoliv médium, poskytuje-li informace, je veřejnoprávní povahy. Poskytuje totiž veřejnosti nezastupitelnou službu, protože k tomu, aby se člověk mohl rozhodovat, potřebuje informace. I s informacemi se dá manipulovat, odpovědný novinář to však nemůže připustit. Co se týče publicistiky, největším nebezpečím jsou předem vytvořené názory či předsudky. Pak novinář právě s fakty manipuluje, aby se mu hodily do jeho konstrukce. Nikdo není proti těmto pokušením zcela imunní. Vím, že v Respektu se o tom často diskutuje.
Respekt se snaží netisknout špatné články. To je jediná forma cenzury.:16Viktor KlásekSmím znát Váš názor na současné dění ve vládě? Jaký je Váš postoj k návratu Jiřího Čunka do vlády? Podporujete pana Schwarzenberga v jeho protestu?11:26Jan RumlJiří Čunek neměl být ve vládě už dávno, od té doby, kdy svérázným způsobem řešil otázku Romů ve Vsetíně. Pak se zamotal do různých podezření především proto, že každou chvíli říkal něco jiného. Protest pana Schwarzenberga má svou váhu v tom, že si u tohoto člověka můžeme být jistí tím, že nevede plané řeči.:31Viktor K.Máte zkušenosti z obou táborů - z toho novinářského i z toho politického - myslíte, že něco dělají novináři špatně při komunikaci s politiky? A samozřejmě naopak - co podle Vás dělají špatně politici při komunikaci s médii? Máte dojem, že se skutečně situace (komunikace) zhoršuje?11:27Jan RumlMyslím si, největší problém vztahu mezi politiky a novináři tkví v záměně rolí. Někteří novináři by nejraději byli politiky a téměř všichni politici novináři. Přestože jeden bez druhého nemůže existovat, jsou to různé světy. Vadí mi, že každou neděli se úzký kroužek stále stejných politiků pokouší interpretovat politiku, politici vlastně interpretují sami sebe. To není jejich úloha. Novináři se zase mnohdy zaměřují na úplné hlouposti a podstatné věci jim unikají. Za největší chybu pokládám nedůslednost, je publikována celá řada různých více či méně vážných afér, avšak málokdy se podaří je skutečně sledovat až do konce. Ve čtenářích to vyvolává pocity bezmoci.:54Miroslav SamekJake je Vase propojeni s redakci Respektu? A jake je Vase propojeni se soucasnou politickou scenou? Jak Vas vnimaji politici dnes? Co ocekavate od roku 2008? Dekuji predem za odpovedi.11:27Jan RumlV redakci Respektu mám sice řadu přátel, navzdory tomu z titulu své pozice ve vydavatelství nechci a ani nemohu ovlivňovat jejich práci. Což neznamená, že spolu, někdy i vášnivě, nediskutujeme o obsahu časopisu. Je-li však porada redakce, zůstávám za dveřmi.
Stýkám se především s těmi politiky, s nimiž spolupracuji v rámci svých aktivit v oblasti ochrany lidských práv na Kubě, v Bělorusku či v Číně. S mnoha politiky se vídám na různých akcích či recepcích, naše vztahy jsou většinou poměrně přátelské.:04gogoPane Rumle, myslíte si, že privatizace v 90.letech byla loupež století a proč nebyl politický zájem přijmout v té době ekonomické trestné činy, aby se republika nerozkradla. Byl jste dlouho ve vládě a v politice. Jaký máte na to názor s odstupem doby. A ještě mně více štve ta rozpínavost KSČM. Děkuji za odpověď.11:54Jan RumlPři privatizaci v devadesátých letech došlo k řadě úmyslných i neúmyslných chyb, o některých se lze dočíst v nové knize Tomáše Ježka. V důsledku toho jsou v mnoha případech investice tam, kde by jinak nebyly a nejsou tam, kde by být měly. Kapitalismus může fungovat jenom tam a tehdy, fungují-li instituce, jsou-li dobře nastaveny ekonomické zákony a existuje-li vymahatelnost práva. Nic z toho na počátku nefungovalo, něco nefunguje dodnes. Trestní právo lze v ekonomice uplatňovat až následně s veškerou znalostí problematiky. Jinak by nikdo nemohl nepodnikat. Ano, dnes bezpečně víme, jak říká profesor Cepl, nejprve měli přijít právníci, pak až účetní.
Rozpínavost KSČM je dána tím, že tato strana, kterou se nám nepodařilo po listopadu 1989 zakázat, má stále dost voličů a tím i poslanců, aby se mohly jiné politické strany ucházet o její přízeň.:25Josef FraněkMůžete srovnat přínos Respektu v roce 1990 a nyní? Jak moc se podle Vás změnila redakční činnost?11:56Jan RumlTehdy byl Respekt jediný investigativní časopis. Dnes je jedním z mnoha, i když si myslím, že kvalita jeho článků je pořád těžko srovnatelná. Dříve jej četli skoro všichni, dnes má vybraný okruh čtenářů, kteří oceňují jeho nezávislost, schopnost otevírat prostor pro diskusi a kterým konvenují názory redaktorů. Pravda je, že ostrost pohledů jiné čtenáře naopak odrazuje.:09Jakub MrázPan Šídlo uvedl v minulém rozhovoru, že prodej Respektu vzrostl. Co to pro Vás znamená coby předsedu dozorčí rady a co to znamená pro Jana Rumla? Je to dobré znamení, že se lidé více zajímají o společenské a politické dění nebo je v tom i trochu bulvarizace obsahu?11:57Jan RumlRespekt léta vycházel bez jakékoli marketingové či mediální podpory a v těžké konkurenci měl poměrně úzký okruh čtenářů. Myslím, že se podařilo upozornit na Respekt mladé lidi, kteří mají zájem o kvalitní publicistiku. Obálky jsou, pravda, výrazné, nicméně obsah se nepodbízí. Píše se, podle mne až příliš vážně, o velmi vážných věcech.:01Richard UlrychJaký je Váš názor na další možné privatizování státního majetku - nemocnice, velké podniky, lesy atd. Opravdu je stát tak špatný hospodář?11:58Jan RumlObecně se tak soudí, ne vždy to ale platí. Když vidím některé soukromé lesy, plakal bych bolestí. Některé veřejné statky, jako třeba nemocnice, mohou mít jiného vlastníka nežli stát, ale měly by zůstat neziskovými organizacemi, respektive zisk by se např. v akciových společnostech neměl rozdělovat, ale reinvestovat. Naproti tomu ČEZ je podnik s majoritní účastí státu. Nedovedu si představit, že by mohl mít jako soukromý podnik ještě větší zisky, než má dnes. Asi bych jej nyní neprodával, pokud bych nechtěl mít finance na rozjezd důchodové reformy. Ale za získané peníze bych už třeba nestavěl další dálnice. Je mi celkem jedno, kdo je čeho vlastníkem, jen bych si přál, aby převody majetku z rukou státu do rukou soukromých byly zcela transparentní.:53Dalibor PánekPřipadá Vám politika dravější než-li v čase porevolučním?11:58Jan RumlPřipadá mi obsahově prázdnější, což může být 18 let po revoluci normální a dokonce žádoucí. Čím méně politikou řízených oblastí, tím více svobody.:25P. ŘeřichaCo říkáte na vzůstající nacionalismus u nás i v okolních zemích?Polsko, Německo, Maďarsko…11:59Jan RumlV Evropě, která zažila zrůdné konsekvence krajního nacionalismu, je to na pováženou. Co a koho však trestat. Potrestat bychom měli sami sebe, že jsme své děti takto vychovali. Že jsem jim neukázali vzory, že jsme jim neřekli, že dobro a zlo jsou objektivní kategorie a že to, co je dobré a co dobré není, neurčujeme my sami.:46Jaromír LukášekNa vašich elektronických stránkách Respekt.cz byl k vidění film PAPÍROVÝ ATENTÁT (odvysílaný i Českou televizí), to znázornění událostí formou dioráma je nápadité -nebylo by od věci podobnou formou seznamovat žáky ve škole s důležitými momenty historie. Ale k otázce - namáte potřebu se v souvislosti s touto událostí více hájit /očistit/?12:02Jan RumlSám název těch událostí už je interpretuje, zastírá pravou podstatu věci, totiž otázku, co se tedy vlastně dělo. Ani dnes po deseti letech, kdy se na vše díváme s odstupem, nelze zapřít jisté emoce. Souvisí to s tím, jak vlastně posuzujeme celá devadesátá léta. Pak účastníci tehdejších událostí nemohou být zcela svobodní, když je reflektují. Ani já ne. Takže pro jedny to stále je zrada těch druhých a pro druhé zrada těch prvních. Co s tím?:41Markéta BuškováV senátních volbách jste před několika lety byl zvolen hned v prvním kole, není to pro Vás signálem, že navzdory nesmyslným manipulačním kampaním by ve Vás voliči měli i nyní stále důvěru? Tím myslím, že byste se fakt měl vrátit do politiky, protože morální kredit současných politiků je hluboko v záporných číslech.12:03Jan RumlV senátních volbách jsem sice zvítězil nad velmi silným soupeřem, Janem Koukalem, podporovaným silně Václavem Klausem, nicméně nikoliv v prvním kole, ale až ve druhém. Tím nechci ovlivňovat odpověď, přesto však: Neříkám, že se do politiky nikdy nevrátím, nyní však o tom neuvažuji.:18František HanzalNutí Vás činnost v Respektu k určité nadstranickosti?12:03Jan RumlPřestože nepíši, bezpochyby ano.