0:00
0:00
Rozhovor15. 1. 200914 minut

O dění na Blízkém východě s Janem Fingerlandem

Na téma událostí v pásmu Gaza, konfliktu mezi Palestinci a Izraelci i vlády Hamásu jste mohli diskutovat s Janem Fingerlandem, publicistou a komentátorem Českého rozhlasu 6.

Astronaut
Autor: Respekt

Jan Fingerland

↓ INZERCE

„Izrael měl pouze možnost vybrat si způsob a okamžik, jak a kdy se rozhodne zaútočit. Hamás vědomě vsadil na vystupňování konfliktu a izraelskou odpověď si vynutil, aby nakonec získal ústupky, bez ohledu na svůj vojenský úspěch. Třeba i díky medializovaným obětem na vlastní straně, což se dá považovat za „pokračování války jinými prostředky“. Tento scénář už s úspěchem mnohokrát použil Jásir Arafat. Ideologie „okamžitého příměří“, kterou (snad oprávněně) zastává OSN a (méně logicky) EU, svazuje ruce pouze Izraeli, a naopak nahrává Hamásu, který se na „znepokojené světové mínění“ vždy může spolehnout." odpověděl na dotaz, zda měl Izrael ke svému zásahu v Gaze nějakou alternativu, Jan Fingerland.

Po dvoutýdenních bojích se možná v Gaze rýsuje příměří. Ale těžko říct, k čemu asi klopotná diplomacie povede (článek Izraelsko-palestinská válka v Respektu 3/09).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:02Jirka JustDobrý den, je možné podle Vašeho názoru najít nějakou souvislost mezi operací Lité olovo a volbou hlavy Palestinské autonomie (eliminace Hamásu by umožnila znovuzvolení Mahmúda Abbáse, který vůči Izraeli zaujímá konstruktivnější pozici než teroristická organizace) a izraelskými parlamentními volbami (vojenská operace může zvýšit preference vládní straně Kadima, kterou podle výzkumu veřejného mínění poráží strana Likud cca o 5 křesel)?Děkuji za odpověď.11:02Jan FingerlandDobrý den, pane Juste,Izrael by určitě dal přednost jednání s Abbásem, a naopak má zájem na zničení Hamasu. Pochybuji, že by izraelská operace byla v první řadě motivovaná snahou ovlivnit palestinské volby. O vnitropolitických motivech izraelských politiků se hodně spekulovalo. Nelze vyloučit, že rozhodování vlády bylo ovlivněno obavou z volební prohry, ale nedomnívám se, že to mohl být hlavní důvod. Zaprvé si konání předčasných voleb vybrala předsedkyně Kadimy Livniová - kdyby měla obavy, mohla klidně s konáním voleb počkat. Navíc se vláda operací Lité olovo pustila do riskantního kroku - bylo jasné, že tato operace se neobejde bez mrtvých i na izraelské straně. Navíc, kdyby stranám Kadima a Avoda (S. práce) šlo čistě o získání voličů, operace by začala mnohem později a omezila by se na letecké útoky.:46Tomáš FraněkVážený pane Fingerlande, zajímaly by mě následující věci:1) Jak se stavíte k jednomu úhlu pohledu, že současná operace v pásmu Gazy je, jak napsal Zbyněk Petráček v Lidových novinách, jakousi „návnadou“ izraelských představitelů pro blížící se izraelské parlamentní volby?2) Jaké je podle Vás řešení konfliktu? Může být vůbec někdy na Blízkém východě klid a mír?3) Může podle Vás konflikt v Gaze přerůst do „větší“ války - tedy ne pouze na území Gazy?Děkuji Vám za odpovědi a s pozdravem a úctou,Tomáš Franěk, Praha 15, člen Klubu přátel ČRo611:05Jan FingerlandVážený pane Fraňku, ad 1 - viz předchozí odpověď.
ad 3 - Pokud máte na mysli přesun konfliktu na Západní břeh, je nepravděpodobný. Na ZB vládne Fatah a ten ze současné situace těží. Fatah se navíc v posledních měsících snaží jít mírovou cestou a maximálně se soustření na to, aby jeho politika na ZB mohla být stavěna do kontrastu s neúspěchy Hamasu v Gaze. Mnohem více než dříve se například stará o to, aby policie omezila chaos a zločinnost, které poslední léta trápily mnohá palestinská města. Podstatně omezila také veřejné projevy Hamasu. Pokud máte na mysli širší oblast Blízkého východu, tak toto nebezpečí by hrozilo, pokud by izraelská operace v Gaze trvala ještě několik týdnů. Vlády Egypta a Jordánska jsou pod obrovským tlakem, aby něco udělaly, stejně tak Hizballáh v Libanonu atp.ad 2 Řešení konfliktu je známo už dávno, jde jen o to, jak k němu dojít. Palestinci (a zejména jejich vůdcové) se zřeknou násilí a uspořádají své poměry tak, aby byli důvěryhodným partnerem. Izrael za to umožní vznik palestinského státu v takových hranicích, aby tento stát mohl rozumně fungovat, tedy Gaza a Západní břeh s drobnými úpravami. Obě strany musejí také najít nějaký rozumný kompromis ohledně Jeruzaléma. Je naděje, že za takovýchto okolností bude nová Palestina prosperovat, a radikálové ztratí podporu.:49Miroslav ŠutaVážený pane Fingerlande, co je podle Vás důvodem proto, aby velitelé izraelské armády odsouhlasili rozpoutání teroru vůči civilistům pásmu Gaza, jehož projevy zdokumentoval např. Červený kříž nebo HRW? Domníváte se, že stovky mrtvých civilistů v Gaze mohou do budoucna prospět zájmům státu Izrael nebo spíše mohou jeho zájmy poškodit?11:07Jan FingerlandVážený pane Šuto, stovky mrtvých civilistů neprospějí nikomu, jistě ani Izraeli a jeho pověsti. Já osobně pochybuji, že cílem izraelské operace bylo zabít maximum lidí, a to právě už jen s ohledem na vlastní zájmy, i když se zároveň domnívám, že Izraelci měli i jiné motivy pro ohledy na obyvatele Gazy než jen svou pověst. Stovky mrtvých civilistů (pokud se toto číslo potvrdí) jsou obrovskou tragédií, ale zároveň se jedná o překvapivě malý údaj, pokud si uvědomíme, jak intenzivně byla Gaza bombardována.:22Miroslav ŠutaVážený pane Fingerlande, jak se divíte na výzvu předních židovských osobností ve Velké Británii, která nazývají izraelskou operaci v Gaze „Lité olovo“ jako „horor“ a žádá jeho zastavení.
http://www.guardian.co.uk/world/2009/jan/11/gaza-israel-letter-british-jews11:09Jan FingerlandDobrý den, nejsem si jist, jestli se mě ptáte, zda se divím, nebo jak se na věc dívám. Nedívim se, a dívám se na věc tak, že dotyční lidé pociťují děs z pomyšlení, že v Gaze umírají stovky nevinných lidí. Já konec konců také.:38Dáša BušťákováDobrý den. Pane Fingerlande, válka která zuří v Gaze je strašná a umírají především nevinní lidí, ale nebude tento konflikt základem konečně nějakého dlouhodobého řešení? Nebo jste názoru že případný smír bude opět jen dočasným?11:11Jan FingerlandVážená paní/slečno Bušťáková,zničení nebo zásadní oslabení Hamasu je určitě jednou z nutných podmínek dalšího pokroku. Hamas se nikdy netajil tím, že kompromis odmítá, a bez kompromisu mír nebude. Ovšem i kdyby byl Hamas zcela poražen - o čemž pochybuji - nebude to podmínka dostačující.:31K. H.Je vůbec možné spor mezi Izraelci a Palestinci za současného národostního, náboženského, politického i společenského rozložení „sil“ ve světě „spravedlivě“ rozsoudit? V dobách kdy se již vedou diskuse o „přežitku“ demokracie (lepší princip než demokratický však zatím není) a na základě jakých faktorů a pomocí jakých vodítek by se k řešení mělo přistupovat? Máme hledat základ v minulosti nebo podrobněji anylyzovat současný celospolečenský stav?11:14Jan FingerlandVážená/vážený K.H., nejsem si jistý, zda přesně rozumím Vaší otázce. Pokud se ptáte, zda se při sporu obou stran máme vracet do historie a nebo se soustředit na momentáílní stav, pak je to jako s lidmi: neustále rekriminace kdo komu co udělal ničemu a nikomu nepomohou. Nedomnívám se ale, že úkolem světa je „rozsoudit“ obě strany. Každá má svou mentalitu a své historické zkušenosti, a také představu o tom, co je jejím právem či zájmem. Nakonec to budou muset být samotní Izraelci a Palestinci (a další Arabové), kdo nějaký kompromis najdou.:46Antonín VěrčákNechci se dotknout ničích citů, ale nedá mi to se nezeptat, jestli ty prezentované palestinské oběti dětí a žen nemohou být jednou z hamasovských zbraní. Vědí jak citlivé je světové „mínění“ a proto je lepší je „obětovat“, protože jde přeci o věc, za kterou je užitečné a dobré položit život, ať už to příslušná osoba chce nebo ne. Může to tak být? Nebo jsem příliš cynický a podezřívavý já? Děkuji.11:18Jan FingerlandVážený pane Věrčáku,mrtví civilisté jsou v blízkovýchodním konfliktu vždy důležitou zbraní, a to zejména proto, že tento konflikt je sledovanější než kterýkoli jiný - v Africe umírají v konfliktech statisíce lidí, a do našich médií se informace o tom téměř nedostanou. Hamas nepochybně hraje i touto kartou, a nezdá se, že by civilních obětí mezi Palestinci nějak litoval, naopak se zdá, že se maximálně snaží Izraelce vtáhnout do takových situací, ze kterých vzdejde maximum obětí. Představitelé Hamasu se údajně schovávají v nemocnicích a nosí bílé pláště. Některá média jsou v prezentování civilních obětí opatrnější, jiná méně. Stanice France 2 například uveřejnila záběry zraněných dětí, které, jak se pak ukázalo, nepocházely z této války, ale z náhodného výbuchu automobilu naloženého plynovými bombami. Každý takový záběr, smyšlený i reálný, snižuje manévrovací prostor Izraele a přibližuje bod, kdy Hamas dosáhne uzavření příměří, aniž by se musel cítit poražen. Zároveň to neznamená, že civilisté v této válce neumíraji. Podle izraelských údajů z pondělního večera zemřelo 900 lidí, z toho 250 civilistů. Každý za sebe se musí rozhodnout, co si o věci bude myslet, Izraelci, Palestinci, i čeští čtenáři novin.:37Michal Kuzmič, student politologieDobrý den. Říkáte, že Izrael se spíše než jestli zaútočit rozhodoval jak a kdy útok provést. Myslíte si, že načasování souvisí i se změnou americké administrativy? A jaký je tedy váš názor na způsob provedení izraelské akce, tj. rozsáhlého bombardování a masivní pozemní invaze? Díky11:25Jan FingerlandVážený pane Kuzmiči, pro izraelskou vládu bylo určitě výhodné, že v USA nastalo přechodné období, a sám Barack Obama rád využívá možnosti tvrdit, že se k věci ještě nemůže vyjadřovat, protože dosud není prezident. Nejsem vojenský odborník, a nevím, jaké jiné možnosti Izrael měl. Tu nevojenskou - totiž nejdříve odchod z Gazy, a posléze izolaci Gazy, využil. Předpokládám, že pokud by Izraelci měli k dispozici jiné možnosti, například výsadek několika komand a únos představitelů Hamasu, udělali by to. Je také otázka, nakolik byla izraelská operace „masivní“. První fáze se účastnilo jen několik tisíc vojáků (na milionovém území), a ti se navíc pohybovali jen na okrajích hustě obydlených částí Gazy. Někteří izraelští vojenští experti kritizovali velení za to, že je operace málo důrazná - „když už jste tento krok provedli, musíte ho udělat rychle a tvrdě“. To je ostatně zásada, kterou se řídil Napoleon.:33MagdalénaJe skutečností, že s palestinskou stanou vyjadnává především EU a s izraelskou stranou Spojené státy? Čím je to dáno?11:29Jan FingerlandVážená Magdaléno,myslím, že USA se momentálně příliš neangažují, což je výjimečné. Obvykle jsou to právě USA, kdo jedná s oběma stranami, protože JEN Američané mají na Blízkém východě váhu. Momentálně je v oblasti aktivnější Evropa, a to na obou stranách. Všichni evropští představitelé, od Schwarzenberga přes Sarkozyho až po Steinmeiera, jednali s Izraelem, Abbásem i Egypťany. Jen s Hamasem nikdo přímo nejednal. Nyní Obama prostřednictvím svých lidí naznačuje, že on přímý kontakt s Hamasem naváže, až nastoupí do funkce.:23P. StrakaKdo by se měl ujmout vládu místo Hamásu? Jaká je připustitelná alternetiva?11:32Jan FingerlandVážený pane Strako,dáváte mi obtížnou otázku. O tom, kdo bude Palestincům vládnout, si musejí rozhodnout hlavně oni sami, i když se obávám, že nové volby asi momentálně nepřicházejí v úvahu.Hamas v Gaze v posledních volbách do palestinského parlamentu zvítězil. Hlavním faktorem zřejmě byla nespokojenost se zkorumpovanou a neefektivní vládou Fatahu, nikoli touha po islamistickém zřízení, které se Hamas pokusil v průměhu posledního 1,5 roku v Gaze ustavit. Mnozí z těch, kdo kandidáty Hamasu volili, by si to dnes rozmysleli. Otázkou ovšem je, zda by chtěli zpátky Fatah, který zatím neprovedl dostatečnou sebereflexi. Palestinci mají asi stejný pocit, jako mnozí z nás v ČR - „není koho volit“. V Palestině to má ovšem tragičtější důsledky, protože zvolení silného a důvěryhodného vedení je důležité nejen pro jejich vlastní blahobyt, ale i pro další pokrok v jednání s Izraelem.:47Roman TrousilVe včerejším televizním zpravodajství bzlo vidět nespokojené Izraelce, kteří byli odsunuti do nové osadz (vzniklé na místě dřívějších melounových polí)… jak velká důležitost je přikládána jejich hlasu a jak velký vliv mají na vývoj situace?11:38Jan FingerlandVážený pane Trousile,v Gaze žilo do doby před asi třemi lety 8000 osadníků, z velké části politických radikálů. Jejich přítomnost tam mnohé zkomplikovala, a podle méno názoru se nemohou divit, že museli zaplatit nutnou daň za mír tím, že je izraelská armáda násilně vystěhovala.Potíž je, že oni svou daň zaplatili, ale mír nepřišel. Jedním z problémů tzv. mírového procesu je, že Izrael nikdy nebyl za své ústupky „odměněn“. Po odsunu z podstatné části Západního břehu v 90. letech přišla vlna sebevražedných atentátů, po odchodu z bezpečnostního pásma na jihu Libanonu přišel útok Hizballáhu a ani odchod z Gazy nezastavil ostřelování jihu Izraele. Izraelští zastánci územních ústupků mají tedy málo argumentů, kterými by mohli ospravedlnit další ústupky. Myslím, že Palestinci a další arabští vůdcové si musejí uvědomit, že obchod, na základě kterého byl (či bude) uzavřen mír, je zcela asymetrický.
Zatímco Izraelci se vzdávají reálné nadvlády nad územím, které jim zajišťuje bezpečnost a někdy i příjem, Palestinci mohou nabídnout jedinou, zcela nemateriální věc - zřeknutí se teroru. Je to tak velká cena? Dá se říci, že odstoupení Hamasu od příměří 19. prosince bylo, symbolicky vzato, velkým hlasem Hamasu pro izraelskou stranu Likud a další síly na izraelské scéně, které odmítají další územní ústupky. Dali argumenty do rukou lidem, kteří reprezentují Vámi zmíněné vystěhované osadníky.:47Zbyněk RůžičkaVěřím, že k uzavření příměří časem dojde, co ale dál? Návrat k poměrům minulého dočasného příměří nemá smysl, bylo by zase jen postupným sbíráním sil Hamásu k dalšímu výbuchu násilí po jeho ukončení. Jak dosáhnout toho, aby si Palestinci uvědomili, že tudy cesta pro jejich národ nevede?
Mohlo by pomoci podmínit poskytování veškeré hospodářské a humanitární pomoci od Izraele a mezinárodních institucí (OSN, EU aj.) pohrůžkou, že prvním výstřelem skončí?
Mohla by pomoci mezinárodní supervize školního vzdělávání spojená se zákazem výchovy k násilí?15:49Jan FingerlandVážený pane Růžičko,dotkl jste se možná nejdůležitšjší stránky celé věci. Blízkovýchodní konflikt má kořeny i ve zdejší kultuře a mentalitě, a také v tom, k čemu jsou vychovávány další generace. Myslím, že problém je zejména na arabské straně, která obtižně přijímá kompromisy a odmítá vidět Izrael jako stát, který má svou vlastní legitimitu. Výtky na jeho adresu jsou možná pochopitelné, ale určitě neospravedlňují nevůli či úplné popření, kterého se tomuto státu a jeho obyvatelům dostává. K nepřítelství vůři Izraeli jsou vychovávány i děti ve státech, které mají s Izraelem mírovou dohodu. Vloni jsem v jednom egyptském letovisku na Sinaji viděl postupně asi deset map oblasti vyvěšených na cestovních kancelářích pro cizince. Izrael byl vyznačen jen na jediné z nich.Západ si může klást nejrůznější podmínky, například ohledně obsahu učebnic, ale kulturní a mentální proměnu mohou uskutečnit jen sami Arabové. Například si uvědomit, že relativní neúspěšnost blízkovýchodních států souvisí s tím, že místo aby usilovali o nápravu vlastních chyb, soustředí se raději na zdůrazňování chyb jiných - Izraele, Ameriky či Evropy.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články