O české žurnalistice s Ivem Mathé

Ivo Mathé

Ivo Mathé (*1951) je producent, manažer, televizní autor, mediální odborník i vysokoškolský pedagog. Asistentem produkce v Československé televizi byl již před studiemi na Filmové a televizní fakultě pražské AMU, později v letech 1976–1990 byl vedoucím produkce. Do roku 1991 pracoval na pozici šéfproducenta uměleckých pořadů ČST, v letech 1992–1998 byl jmenován nejprve prozatímním a poté generálním ředitelem České televize. Současně zastával i funkci viceprezidenta Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union / EBU) se sídlem v Ženevě (1995–1998). V letech 1999–2003 vedl Kancelář prezidenta republiky (více o osobnosti zde).

On-line rozhovor navazuje na cyklus diskusí pořádaných Masarykovou univerzitou, Divadlem Husa na provázku a občanským sdružením DIALOG centrum, o.s. pod názvem „KABINET HAVEL - Úsvit v Čechách“, který je věnován reflexi současné české společnosti u příležitosti dvacátého výročí listopadových událostí roku 1989 a poběží od listopadu 2008 do listopadu 2009. Cyklus začal 8. listopadu 2008 diskusí „Prolog s Václavem Havlem“. Více na www.usvitvcechach.cz.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:04D. NettwallováJaký je Váš názor na kvalitu české žurnalistiky v ekonomické oblasti?13:59Ivo MathéZ mého pohledu jde o velice důležitou novinářskou disciplinu, které se věnuje – zřejmě kvůli značné pracnosti – jen velmi málo kompetentních autorů. Většinou se média obracejí na takzvané analytiky, vesměs z bank či komerčních subjektů, kteří vloni totálně zklamali a měli by na dlouho vypadnout ze seznamu respondentů a přispěvovatelů. Navíc vždy reprezentují zájmy svého zaměstnavatele. Avšak někdy je tahle otevřenost vítanější, než rádoby nezávislé články některých ekonomických redaktorů, z nichž účelovost, povrchnost, nedostatek informací a často i lobbying sálá.:10Ivona PaloukovaDobry den, co byste poradil literarnim casopisum v soucasne situaci? Ministerstvo kultury omezilo dotace na vydavani casopisu z 20 na 9 millionu. Nejsou to de facto likvidacni granty? Jak byste se zachoval jako krizovy manazer? Je nejaka cesta, nebo budeme i nadale zehrat na maly stat, ktery neda a neda procento na svoji kulturu? Dekuji za odpoved, Ivona Paloukova14:06Ivo MathéVelmi těžká otázka. Bez času na dlouhé rozmyšlení. Vyvinul bych tlak na ministerstvo, vždyť jde de facto o velmi malou částku, za jejímž snížením lze skutečně vystopovat minimálně trest za nezávislost. Zveřejnil bych detaily a data o vývoji – tak jako tak – nízkých dotací. Pokusil bych se oslovit těch několik málo zbývajících mecenášů, aby alespoň na chvíli pomohli. Pokusil bych se ještě stlačit i tak nízké náklady, třeba za cenu omezení obsahu či formátu. Nu, z žádné rady nemám dobrý pocit…:38KHPane Mathé, jaký vliv mají podle vás média na útváření názoru lidí? Do jaké míry manipulují a
ovlivňují naše chování a rozhodování?14:09Ivo MathéMají, tuto skutečnost již mnoho let potvrzují i nejserióznější sociologické průzkumy. A značný vliv mají bohužel i média bulvární. Manipulaci však příjemce/čtenář/divák/posluchač musí bohužel očekávat ze všech stran, ač se zdroj informací tváří kdovíjak solidně. Někdy musíme počítat i s manipulací nevědomou, způsobenou naivitou či nepozorností žurnalistů. Nejlepší, avšak nešikovné, je neustálé sledování a porovnávání více zdrojů. Občan se tak stává sám sobě novinářem… Ale taky sám sebou.:17Kabinet HavelPane Mathé,
jak si dnes vážíme a opečováváme český jazyk jako nástroj komunikace a dialogu?14:13Ivo MathéPořádná odpověď by vydala na diplomní práci, neboť nástupem internetu a dalších elektronických komunikačních prostředků došlo k brutálním zásahům do standardu všech jazyků, natožpak do velmi komplikované češtiny. Mně se zdá největším záporem naše stále se tenčící lexikální výbava. Nečte se beletrie!:32J. HavrdaDobrý den.
pane Mathé,
již při živé debatě v Brně pan Vladimír Just vystoupil proti tomu, jak naši politici dostávají prostor na názorových stránkách tištěných médií s tím, že tam rozhodně nepatří. Jakého názoru jste vy?
Souhlasíte s tím, že v ČR dostávají politici v médiích příliš velký prostor a stávají se tzv. „recenzenty divadelní hry, kterou sami napsali“?14:18Ivo MathéTento názor Vladimíra Justa je letitý a konsistentní. Nesouhlasil jsem s ním před patnácti lety jako dnes. Mým zásadním argumentem je povinnost – tedy alespoň v případě České televize a Českého rozhlasu – sloužit veřejnosti. Do ní rozhodně patří pravidelná konfrontace zvolených politiků s jejich předvolebními sliby, kvalitou jejich současného výkonu, povinností vysvětlit své kroky i úmysly. Mediální vystupování, veřejně se zodpovídat ze své služby a za své činy, samozřejmě nikoli podle vlastních přání či taktiky, ale před moderátorem, patří mezi základní odpovědnost politiků vůči voličům na všech úrovních. Tu bez aktivity médií naplňovat nelze. Ale zároveň by měla média přinášet dostatečný počet dalších debat, diskuzí, fejetonů, poznámek i analýz odborníků, osob s názorem stojících spolehlivě mimo establishment, v tom má Just pravdu.:53Kabinet HavelMyslíte, že nějak pomohla česká média po roce 1989 s mravní a duchovní obrodou české společnosti?14:24Ivo MathéZpočátku nezastupitelně; informace, názory a fakta přinášená poprvé po předlouhé době právě médii – tehdy ještě takzvanými hromadnými sdělovacími prostředky – by se v takovém tempu a množství do společnosti jinak nedostala. A na počátku 90. let se ještě morálce, mravnosti, pravdě a lásce tolik spoluobčanů (a politiků) jako dnes nesmálo.:37Libor VelichovskýNaváži na dotaz pí. Paloukové o plánované likvidaci literárních časopisů - souvisí to vlastně i s tématem - český jazyk a média - v čem vidíte smysl existence těchto periodik a v čem vidíte smysl existence ministerstva kultury, když se svou činností možná zaslouží o zánik tohoto odvětví?14:26Ivo MathéPřítomnost právě těchto ohrožených časopisů je nezastupitelná. Jakkoli patří nákladem a možná i čteností mezi menšinové, každopádně spoluvytvářejí kulturní klima, na jehož deficitu se shodne mnohem větší část společnosti. Navíc: přerušení kontinuity právě v přínosu hodnot mívá neodstranitelné důsledky.
V případě ministerstva kultury bych byl v úsudku opatrnější. O jeho zrušení a následném rozdělení povinností na jiné resorty probíhá letitá debata. Teoreticky je možné vše, leč na koho bychom se obraceli a zlobili, kdyby takto logické dotace omezovalo třeba ministerstvo místního rozvoje? Možná jde spíš o „nečinnost“ než „činnost“ ministerstva kultury, které má – mimochodem – nižší rozpočet na rok 2009 ve srovnání s rokem předchozím.:30KHJací lidé se dostávají do popředí a jsou v médiích nejvíce vidět?
O jaké lidi a o jaká témata mají dnes média největší zájem?
Co je dnes základním principem společenského uplatnění?14:30Ivo MathéJakkoli předchozí otázky i odpovědi poněkud paušalizovaly, jejich obsah lze snadno vysvětlit i obhájit.
Základní princip společenského uplatnění podobně zjednodušovat nelze. Samozřejmě: prvním stranám tabloidů – včetně elektronických –vévodí novodobé celebrity. Ale politici i jinak veřejně činné osoby i osobnosti mají stále v médiích šanci, byť třeba v těch kvantitativně méně sledovaných. Mediálních institutů je totiž velké množství: od internetu přes televizi, rozhlasu až k těm nejrozmanitějším a nejpočetnějším, tedy tištěným, všelijak zaměřeným i tematizovaným.:18Kabinet HavelJak si stojí česká žurnalistika v porovnání se světovou? Znáte nějaké příklady pozitivních trendů v médiích ze zahraničí? Kde by bylo možné se inspirovat?14:35Ivo MathéS žurnalistikou, zdá se, to již bývalo lepší doma i v zahraničí. Problémy, které jsem načrtl v několika svých odpovědích se nevyhnuly ani zemím s tradiční demokracií i vysokou mediální kulturou a gramotností. Avšak nadále existují ve Velké Británii, ve Skandinávii, v Austrálii, ale třeba i ve Švýcarsku a Německu, nadčasové mediální ikony s jen malým kvalitativním výkyvem. Pro nás stále ještě inspirace.:31Martin DrahošMají média podle vás zásadní vliv na podobu současné češtiny? A jak je to se slovenštinou, má jí v českých TV stanicích ubývat, nebo by jsme si měli tento pozitivní pozůstatek minulosti zachovat? A měly by mít (minimálně ČT) televize programy, pořady vysílané v jiných jazycích, např. pro u nás žijící vietnamskou komunitu?14:39Ivo MathéJedna z mých odpovědí se již osudu češtiny týkala. Rozšíříme-li pojem „média“ i na ta nejnovější, tj. internet a jemu blízké pomůcky, tak zásadní. A zdá se, že negativní.
Pro mou generaci slovenština není překážka, ale obohacení, pomoc. Zejména při porozumění dalším slovanským jazykům. Její absence tudíž záporně poznamenala generaci, která s ní již neměla každodenní kontakt. Navíc utrpěla víc než mladí Slováci, neboť kupříkladu ve slovenských televizích je češtiny stále dost.
Česká televize vysílala v 90. letech – a do značné míry je tomu tak i dnes − cykly filmů v původním znění, pouze s českými podtitulky. Určitě by neměla přestávat, neboť nejde jen o nenahraditelný zážitek z původní zvukové podoby filmového díla. Víc a víc diváků, zejména mladých, originální verzi rozumí. Podobně jako ve Skandinávii, kde se u převzatých pořadů používají výhradně podtitulky – a dokonce v několika jazycích. Za současných komunikačních možností, při takřka globalizované digitalizované satelitní distribuci signálů, příležitosti sledovat vysílání v mateřském jazyce rostou. Televize v čínštině už není problém ani u nás, brzy bude jistě i ve vietnamštině.:13Věra ŽehrovováPromění současná světová finanční a hospodářská krize nějak významně tvář současných médií? Myslíte, že to vliv médií na společnost zvýší nebo např. neustálým přívalem protichůdných informací lidé na aktuální zpravodajství tzv. rezignují?14:43Ivo MathéNěkteří z náš již rezignovali. Bývá nad lidské síly i disponibilní čas lámat si hlavu a ničit nervy nad záplavou informačního balastu. Vytvořit si podložený vlastní názor je tak čím dál tím složitější.
Krize může mít na média spíše negativní dopad. Mnoho menších − méně větších − zkolabuje, většinou přežijí jen mohutná a kapitálově silná konsorcia, tudíž propojená s dalším byznysem. Tím se vydávané tituly či vysílané stanice stanou hlasnými troubami přeživších aktérů trhu bez klasických žurnalistických ambicí a hodnotových kritérií.:55LuckaDobrý den, co si myslíte o novinářích, kteří vytrhávají věty z kontextu a píší zkreslené a účelové zprávy? A co si myslíte o televizním zpravodajství na principu bulváru, zpráv bez hloubky nejen o tom jak se má jaká celebrita, které většinou ani lidi nezajímají a nakonec hopsající medvídek? Myslíte, že se někdy dočkáme zpráv, které budou pro lidi?14:48Ivo MathéTi už se „novináři“ je nazývají. Původní profesi přeměnili na infotainment a v nejhorších případech dokonce ubližují konkrétním lidem. Proto nelze ani o podobných mediálních produktech hovořit jako o „zpravodajství“.
Zprávy lze ještě nalézt, spíše vyhledávat, z většího množství zdrojů dlouze porovnávat a používat vlastní zdravý rozum.
Ráno pročtete čtyři české deníky a musíte si vše ještě ověřovat…:56Kabinet HavelPomáhají média určovat směr vývoje české společnosti? Kam podle českých médií směřuje naše společnost?Jak se média během posledních dvaceti let proměnila?Co Vám na dnešních médiích nejvíce vadí, co v nich nejvíce postrádáte?14:51Ivo MathéAno. Někdy se dokonce pokoušejí směr určovat či definovat. Každá stanice či každý titul má – až na extrémisty - přes víceméně příbuzný trend konkrétní cíle různé.
Jak se média proměnila? Tak jako společnost. K médiím se však nálepky snadněji formulují. Především zbulvarizovala. Často začala podlézat laťku vkusu. Zřejmě v dojmu, že jinak nelze dosáhnout zisku. Nic proti profitu a trhu, ale nikdo se vlastně ani nepokoušel zjistit, zda serióznost a snaha o objektivitu není dlouhodobě též solidní artikl. Docela zbytečně, dle mého názoru, se začala komerčním stanicím blížit i Česká televize, která má peníze od nás, poplatníků, právě pro poskytování služby veřejnosti, nikoli ke zvyšování kladného hospodářského výsledku, tedy také zisku. Některé tituly se pak staly hlásnými troubami zájmů svých majitelů. Do všech pak pronikli agenti PR agentur, tedy vlivových firem, nebo si alespoň všude našli vstřícné redaktory.:01Matouš PýrekNáš věk se nazývá informačním, myslíte, že jsme na jeho konci a čeká nás v blízké budoucnosti „posun“ do další etapy, nebo jsme vlastně nevědomky teprve na jeho začátku?
Co pro vás osobně média znamenají?14:55Ivo MathéNevím, zda jde o beze zbytku výstižnou terminologií. Spíš jde o dobu nadměrných komunikací. Informace už nestačíme ani vnímat, natožpak posuzovat a třídit. Z tohoto pohledu jsme spíš na počátku éry, kterou se spíš bojím charakterizovat. Svůj víceméně konzervativní pohled na média už zřejmě vzhledem k věku změnit nestačím.:11V. CharvátVzpomněl byste si na nějakou ryze českou charakteristickou věc objevující se pouze v české žurnalistice a médiích?
A - myslíte že jsme již pohřbili tradici kvalitních českých žurnalistů?14:56Ivo MathéUž jsem dnes v nějaké předchozí odpovědi napsal: paušalizovat lze zřídkakdy.
Jako se nedomnívám, že existuje nějaká vlastnost obecně charakterizující český národ (navíc, co to dnes znamená?), tak podobně výrazný prvek neumím nalézt ani v české žurnalistice. A abych byl poctivý, musel bych studovat a sledovat systematicky větší množství rozličných zahraničních příkladů.
Samozřejmě, kvalitní novináři nejen nevymřeli, najdou se i mezi střední generací a mladými. Ale jejich poměr k oné armádě pisálků je hrozivý! 1:100? 1:200?:27Jakub KrausDobry den,
zajimal by me vas nazor na kvalitu verejnopravni televize a rozhlasu.
Koncesionar zatim mlci, kvalita nikoho nezajima.
Dlae by me zajimal vas nazor na vliv politiku a politickych stran skrze medialni rady na verejnopravni media.
Dekuji za vase odpovedi.
Jakub Kraus
Dekuji za vasi odpoved.14:58Ivo MathéMáte na mysli Českou televizi a Český rozhlas? S adjektivem „veřejnoprávní“ mám totiž terminologický problém.
Vaše otázka má platnost od zrodu obou institucí, to je již 17 let, a podle toho by vyhlížela i řádná odpověď. Dlouhá a přesto stěží vyčerpávající.
Poplatníci jsou právem kritičtí, za své peníze chtějí službu. Ale neboť se nejedná o „službu pro většinu, nýbrž pro každého“, jednou za čas, co možná nejčastěji, by měl mít každý koncesionář právo svůj pořad, odpoledne, večer, film, sport, celý den, muziku, dokumenty apod. nalézt. Jistě nikoli na všechny se může dostat nepřetržitě, či alespoň každodenně.
Samozřejmě si myslím, že nabídku jak České televize tak Českého rozhlasu lze v mnohém vylepšit. V případě televizního vysílání mám i konkrétnější představu. Leč ani u ní si nejsem jist všeobecným nadšením.:49Šárka DočkalováZdravím Vás. Velmi by mě zajímalo, co říkáte jakožto bývalý generální ředitel ČT na toho současného? Myslíte si, že by měl být Jiří Janeček v květnu znovu zvolen, nebo že ČT spíše škodí? Je vůbec normální, aby na tak důležitém postu byl bývalý komunistický novinář? Jde podle Vás ČT i díky němu " ke dnu"? Děkuji za odpovědi.15:03Ivo MathéNu, škoda, že Vám nemohu poděkovat za dotaz, je krutý…
Nechtěl bych odpovídat coby bývalý generální ředitel ČT, ale jako obyčejný občan a poplatník (a navíc co možná nejslušněji).
Nebyla by to dobrá volba, máte pravdu. Česká televize značně ztrácí prestiž. Což může dokonce leckomu vyhovovat.:03D. KošťálJaký je váš názor na fenomém českého dabingu? Zaznamenal jste i v této oblasti pokles kvality, nebo si ještě stále držíme prvotřídní standard?
Vy osobně byste kvalitní zahraniční filmy raději s kvalitním dabingem nebo s titulkami?15:05Ivo MathéNa počátku 90. let minulého století jsem s rozmachem distribuce a komerčního vysílání zahraničních filmových titulů registroval zásadní pokles kvality dabingu, z něhož se celý trh segmentované výroby (viz slavná „studia“ po garážích a kouplenách) dabingu ještě dlouho vzpamatovával.
Tady patří díky České televizi, či spíš některým jejím producentům, kterým se podařilo přes mnohé útoky vysoký - a nákladný - standard udržet.
Hodně filmů právě ČT vysílá v původním znění s podtitulky, což je záslužné. Tradice a pohodlí diváka však hovoří u diváckých titulů pro dabing.:36I. MikulecZmínil jste se v souvislosti s českým jazykem o špatné lexikální výbavě…
…myslím, že to není způsobeno nedostatkem čtení beletrie, vždyť patříme k zemím, kde je nadprodukce knižních titulů a byznys „Levných Knih“ jen kvete - nebude to spíše podléháním trendům ze strany překladatelů (čtenost pro větší okruh „spotřebitelů“)?
Jste pro zavedení internetových adres s diakritikou?15:12Ivo MathéPromiňte, měl jsem ovšem na mysli kvalitní beletrii a dobré překlady. Či spíše skvělé. Přes vysokou produkci rozličných knih i „knih“ mám obavy, zda právě kvalitní literatura patří mezi nejčtenější.
Správný moment pro přechod na skutečně českou verzi internetu - s diakritikou - jsme zřejmě propásli. I když v mobilních telefonech se začala v nabídce vyskytovat též později a někteří jsme ji začali využívat…:03Karel VajdaJaký model vztahu politici-média by tedy podle Vás měl být optimálním? Stoupá vzájemná nedůvěra nebo je to evergreen napříč historií? Má tu být snaha o nápravu či zlepšení, nebo si myslíte, že to funguje podle nastavených parametrů správně?15:17Ivo MathéAktuální vztah politici vers. svobodná média mi připadá jako kombinace evergreenu (tenze se vyskytovaly vždy) s dynamikou vzájemné nedůvěry vyplývající z překotného vývoje. Ač někdy jde pouze o inscenaci: tam, kde situaci berou do svých rukou spin-doctoři a manipulátoři z obou stran.
Měly by existovat, alespoň s ohledem na občany, oboustranná snaha
o zmírnění tak ostré interakce, ostatně ve jménu obsahu.
Média nesou svoji část odpovědnosti, rád bych zde stručně odpověděl na jeden dnes položený - leč přeskočený - dotaz:„Co Vám na dnešních médiích nejvíce vadí, co v nich nejvíce postrádáte?“
Vadí mi: zbrklost, manipulace, nepřesnost, neserióznost, nafoukanost.
Postrádám opaky toho, co mi vadí.