0:00
0:00
Rozhovor24. 7. 20144 minuty

Když si manželé dělí majetek, proč by si nedělili důchody

Rozhovor s ekonomem Jiřím Šatavou o nerovnosti v penzích mužů a žen

Jiří Šatava
Autor: HN, Jiří Koťátko

Text o diskutovaném nápadu vyrovnat důchody mužů a žen, který najdete v posledním čísle Respektu, vyvolal řadu reakcí, některé vcelku bouřlivé - nakonec jako se to v Česku děje u všeho, co se nějak dotýká (ne)rovnosti mezi muži a ženami. Návrh, podle něhož by si manželé spojovali a na rovné díly dělili vyměřovací základy, z nichž se penze vypočítávají, sice v obecné rovině podporují koaliční strany i opozice, nicméně zatím není jasné, zda a v jaké podobě projde.

Nerovnost v důchodech zkoumal v obsáhlé studii zveřejněné loni také Jiří Šatava, ekonom z think-tanku IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu). Do debaty dodává další důležitý argument - pokud se při rozvodu běžně dělí majetek manželů, není důvod do něj nezahrnout i nárok na penzi.

↓ INZERCE

Proč jste zkoumal právě rozdíly v penzích?
Důchody se zabývám dlouhodobě, tuto studii pak inspiroval zájem organizace Gender Studies, kterou zajímalo, jak to s nerovností penzí je. Základní linka studie ukazuje na - neekonomicky řečeno - nespravedlnost v důchodech. Dvojice se vezme ve dvaceti, rozhodne se, že on bude spíš vydělávat, ona se bude starat o domácnost a děti, a tím pádem jemu umožní vydělávat. Příjmy si nějak podělí. Těsně před důchodem se rozvedou a při rozvodovém řízení soud vyrovná všechny minulé příjmy, čili úspory, majetek atd. Ale důchody - což je de facto odložený příjem - už nevyrovná.

Ve studii jste propočítávali ekonomický dopad rozvodu a dospěli jste k závěru, že hůře dopadá na ženy. Jak jste k tomu dospěli?
Vzali jsme mikroekonomickou databázi, vybrali jsme z ní lidi, kteří jsou dnes v manželství, a simulovali jsme je dopředu podle jistých pravděpodobností, tedy věku dožití, počtu dětí a dalších ukazatelů. Přičemž ty předpoklady tvoříme na základě dat z minulosti a prognóz o budoucnosti. A zkoumali jsme ony dvě možnosti, které mohou nastat: že spolu budou žít až do smrti, nebo že manželství skončí rozvodem. Přičemž pro účely této studie jsme zkoumali variantu, že se manželé rozvedou těsně před důchodem, v pětapadesáti letech. Pokud zůstanou spolu, tak celý život dávají měsíční příjmy na hromadu a rozdělí je napůl. (Byť proti tomu předpokladu se řada odborníků ozvala s tím, že nevíme, jestli to tak skutečně funguje.) Nicméně jsme sečetli, co za celou dobu trvání manželství a z toho způsobu dělení získá ona a co získá on. V případě rozvodu jsme počítali s tím, že do pětapadesáti si dělí příjmy napůl, ale pak už má každý jen to svoje. A vycházelo nám, že většina mužů na rozvodu vydělá a většina žen prodělá.

Roli tedy hraje i řada jiných faktorů než jen prosté srovnání výše důchodů mužů a žen.
Samozřejmě. Jde o to, který typ muže žije s jakou ženou, tedy zda vysokopříjmoví muži žijí s nízkopříjmovými ženami, jak velký je věkový rozdíl mezi nimi a mnoho dalších otázek. Třeba u věkového rozdílu - pokud je muž starší, tak když spolu manželé zůstanou, nejen, že budou dělit příjmy, ale žena bude ještě navíc tím déle dostávat vdovský důchod (pokud budeme předpokládat, že starší partner zemře dříve). Pokud se ale rozvedou, tak samozřejmě žádný vdovský důchod dostávat nebude.

Vy souhlasíte s tím, že vládou diskutované sdílení důchodových nároků je cesta, jak tuto nerovnost odstranit. Proč?
Manželé by tím začali sdílet veškeré odměny za práci. Nejen aktuální mzdy, ale i budoucí důchody. Muž vydělává sto tisíc, žena nula, protože je na mateřské, podle tohoto dělení by se jim pro budoucí důchody započítalo každému padesát tisíc. Po tomto opatření by bylo možné zrušit i vdovské a vdovecké důchody, což je de facto kompenzace za důchod toho druhého partnera. A ještě by se tím celý systém zjednodušil. Jako protiargument nicméně lze říci, že by se tím zvýšily náklady státu.

Nicméně hlavně dává smysl argument, že když se u rozvodu vypořádávají veškeré příjmy a majetek, proč by z toho měly být vyňaty důchody, kterou jsou těmito příjmy ovlivněny.
Když bych to vzal ad absurdum, tak pokud by dál existoval druhý pilíř, v němž si lidé spoří na důchod, tak u rozvodu by se mezi manžele rozdělilo, co si v tom druhém pilíři naspořili.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články